Na druhou stranu, muslimů tu prokazatelně mnoho nežije, tak jak je možné, že tu probíhá islamizace? A jak se to pozná?

Jednoduše. Vytrácí se naše kultura – kultura svobody a rovnosti víry a vyznání, tolerance a vzájemného respektu k ostatním lidem. Vytrácí se naše přesvědčení, že jsme dosáhli způsobu, jak mohou dříve znepřátelené země žít pospolu v míru a "bez hranic". Přestáváme tolerovat ostatní náboženství a zakazujeme nošení náboženských symbolů či stavby svatostánků. Pokud náhodou nějaký stojí, doporučuje se chodit tam s prasaty, aby bylo místo znesvěceno. Stáváme se tím stejnými ignoranty, jako netolerantní muslimové.

Dobrovolně si snižujeme úroveň lidských práv jen z důvodu nenávisti k odlišnému náboženství. Chceme chránit naše svobody a práva, ale přitom se jich sami dobrovolně zříkáme. Jsme přece v ohrožení, říkali to v televizi. Pro bezpečnost se musí něco obětovat. Třeba lidská práva a svobody. Na základě útržkovitých a nesouvisejících zpráv házíme všechny muslimy do jednoho pytle, aniž bychom aspoň s jediným skutečně promluvili, poklábosili, poznali se. Dnes v době Internetu je to snadné. Ale nenávidět na základě článků z Plesku nebo kampaně Pitomia je očividně snazší. Stejně jako někteří radikální islamisté nenávidí Západ, protože je prý zkažený, plýtvá jídlem a vlastní výkaly splachuje pitnou vodou, zatímco u nich v poušti je voda dražší než zlato. Zkuste takovému islamistovi vysvětlit, že nejsme všichni zkažení, že nás zajímá zdravá planeta, že jsme zbožní a snažíme se pomáhat všude na světě. Je to stejně těžké, jako otevřít oči některým antimuslimům. Klíčem je informovanost, komunikace a otevřenost a i tak to bude trvat dlouho, pokud tomu vůbec dáme šanci.