Maturita je předražený pandur – to byla slova časopisu Ekonom v roce 2010, když státní maturita začínala. Také tehdejší ředitel Pavel Zelený tvrdil, že je velké nebezpečí do budoucnosti, že se maturita zdeformuje na pouhý nácvik dovedností, které lze prověřit testy. A dále časopis Ekonom tvrdil, že česká maturita spíše než Mercedes připomíná obrněný transportér. Státní maturita stojí stát 140 miliónů ročně, ve skutečnosti mnohem víc, protože se k ní přidává práce ředitelů a učitelů středních škol, kteří zajišťují maturitní zkoušky. A tak se k milionům ztrát z fondů EU přidává i tento hodně nepodařený projekt.

Jsme o sedm let dále a nic moc se nezměnilo, jen se vracíme do starých, vyjetých kolejí.  Někteří učitelé českého jazyka měli výhrady k centrálnímu hodnocení – a ono se právě vrací. Vrací se i „rychlá smrt“. To znamená, že student dostane automaticky pětku, pokud se odchýlí od tématu nebo nedodrží slohový útvar.

A tak místo úvahových témat na aktuální téma trénujeme prefabrikáty a instantní slohové práce, které musí dodržet počet slov, odstavcování a hlavně se nesmí odchýlit od tématu zadání. Když například student píše motivační dopis na místo instruktora na hory, nesmí v dané slohové práci být studentem vysoké školy, protože by psal nepravdivě.