Dle jejích slov: „Kořeny příčin jsou jasné – lidé nemohou zůstat ve svých domovech, protože čelí přílišnému násilí. V zásadě jim jde o život. Pokud se podíváte na čísla a členění lidí, kteří do Evropy přicházejí, většina z nich jsou uprchlíci. Pochopitelně, jsou zde i lidé, kteří přicházejí také ve značných počtech z ekonomických důvodů. Jelikož však většina prchá před konfliktem, tvrdíme, že jde o uprchlickou krizi a uprchlíci mají právo žádat o azyl a my se obracíme na země Evropy, aby se spojily a přijaly tyto osoby lidsky a důstojně.“

S tímto apelem lze v zásadě souhlasit, vždyť sami vzpomínáme na hrůzy válek v Evropě, v rámci různých výročí. Je třeba připomenout, že Česká republika dělá vše, aby přispěla, v rámci svých možností, k usnadnění situace lidí prchajících před válkou. Jen v letech 2012-2014 poskytli čeští občané humanitární, finanční a materiální pomoc ve prospěch Sýrie v hodnotě 120 milionů korun a v lednu 2015 schválila česká vláda program na pomoc uprchlíkům v jejich domovských regionech.

Problém ale spočívá hlavně v tom, že se jedná o nekontrolovatelnou migraci, kde se za utrpením lidí, kteří mají právo na naši pomoc, skrývají lidé, kteří této situace pouze zneužívají. 

Vlny uprchlíků se dostávají do Evropy především třemi cestami. Jedna námořní cesta vede přes Itálii, druhá námořní cesta přes Řecko a třetí cesta přes západní Balkán.

Od začátku letošního roku se první cestou přeplavilo zhruba 111 tisíc, druhou cestou 181 tisíc a třetí cestou prošlo kolem 100 tisíc migrantů. První cestu využívají především Eritrejci, Nigerijci a obyvatelé států subsaharské Afriky, druhou cestu Syřané, Pakistánci a Afgánci a třetí cestu Albánci, Syřané a Afgánci.