Důležité je při tom ničení překypovat dobrou vůlí a farizejským zdůrazňováním, že to „děláme pro lidi“.
Přitom je to s chráněným účtem vlastně strašně jednoduché.
Jak ho postavit? To je jasné. Jsou tři zdroje peněz, které je třeba zajistit tak, aby už nebylo možné je povinnému vzít. První je již jednou exekvovaná mzda či plat. Tedy situace, kdy zaměstnavatel odešle exekutorovi podle zákona stržené peníze. U zákonem definovaného zbytku příjmu je třeba zajistit, aby dorazil na účet, který nebude moci žádný další (nebo i ten stejný) exekutor obstavit a „vysát“. Druhým zdrojem jsou sociální dávky, které ze zákona exekuci nepodléhají. Například jde o přídavky na děti. I ty je nutné dopravit na místo, kde je nebude moci exekutor – třebas jen dočasně – blokovat. Třetí jsou alimenty. Nepatří povinnému, ale jeho dětem.
K tomu je potřeba stanovit povinnost banky chráněný účet zřídit a označit ho patřičným způsobem, je nutné, aby soud a exekutor mohli kontrolovat, že zde povinný „neskladuje“ jiné prostředky a neschovává je před oprávněnou exekucí (což je možné již nyní), je třeba stanovit sankce, kdy se povinný nechová, jak má, a je třeba stanovit podmínky, za kterých celý příběh po splacení dluhu končí. To je v kostce a v patřičném zjednodušení celé. Jak je vidět, není to nic nekonečně složitého.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV