Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně. Musím osobně přiznat, že nejsem příznivcem sáhodlouhých debat, často se točících v kruhu, ve kterých se stejně nic většinou nevyřeší. A tak nyní, když už jsem byl donucen využít institut odmítnuté odpovědi na písemnou interpelaci, věřím, že ani v tomto případě k obdobnému stavu a situaci nedojde. Všem se omlouvám, ale poskytnutá písemná vyjádření paní ministryně jsem si vyhodnotil jako obsahově zcela nedostatečná, zavádějící, vyviňující se z jakékoliv odpovědnosti a také až podezřele nekonkrétní.

Ale již k samému problému. Co je to vlastně NEN, o kterém tady dnes bude řeč? Pro ty, kteří by náhodou nevěděli, a to nechci nikoho poučovat, vlastně jde o národní elektronický nástroj (ve zkratce NEN), který by měl být komplexním elektronickým nástrojem pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek, a všechny kategorie zadavatelů, včetně těch sektorových.

NEN podporuje všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení až po plně elektronické postupy, nebo alespoň by je takto podporovat měl. Nyní si dovolím uvodit celý problém rámcovou citací z časopisu Veřejné zakázky, jehož redaktorem je například i ředitel Odboru práva, veřejných zakázek a koncesí MMR. Zde se mj. v jednom příspěvku píše: Národní elektronický nástroj je projektem MMR. Nástroj byl specifikován na přelomu let 2009/2010 a dokončen v březnu roku 2014. Cílem MMR bylo nabídnout zadavatelům státem placenou alternativu komerčních nástrojů. Do této chvíle bylo, dle mého názoru ještě všechno v pořádku. Ale v příspěvku se pokračuje: Když zadavatelé nechtěli používat NEN ani zadarmo, začali na MMR objevovat myšlenku na zavedení povinnosti využívat NEN pro všechny zadavatele.

Projektu se však lepí smůla na paty, ÚOHS označil průběh zakázek, ze kterých NEN vznikl, za nezákonný. Konec citátu. A toto konstatování, u mne vyvolalo vlnu pochybností a o celý problém jsem se začal blíže zajímat. Dvakrát jsem v tomto ohledu písemně oslovil paní ministryni, a kvalitu jejích odpovědí jsem popsal již v úvodu. A z pouhého podezření rázem začal před mýma očima růst státem zanedbaný a následně i minimálně a také nesprávně řešený problém. A blížím se již k samotnému jádru věci. Za jakých podmínek tento Národní elektronický nástroj vlastně vznikl?

Dovolte mi, abych vám ilustroval vlastní desatero, které stojí minimálně za seriózní zamyšlení, když už se to Ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením paní Šlechtové, alespoň podle mého názoru, ne úplně podařilo. Za 1) - NEN vznikl nejspíše v rozporu se zákonem, neboť byl soutěžen v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.