Děkuji, paní předsedkyně.
Já bych v úvodu možná překvapivě, byť to nezaznělo na mikrofon, poděkovala panu ministrovi životního prostředí, který teď musel jít do Duelu, tak mně to oznámil a řekl, že si poslechne, pokud tam v tom projevu bude něco, co ho zaujme, dodatečně, a současně mně i sdělil odpověď na otázku, kterou jsem položila v té své dvouminutové řeči nebo ve faktické poznámce, zda už obce, které nebyly uspokojeny, a konkrétně třeba obce Branov, která podala žalobu na Ministerstvo životního prostředí, které nebylo vyhověno Městským soudem v Praze, přestože se městský soud zabýval žalobou zase jiné obce, kde tedy vyhověno bylo, nicméně to bylo jenom z formálně procesních důvodů, tam se ten soud věcnou podstatou věci nezabýval, a tenhle soud, který nevyhověl žalobě obce Branov, tak ten se už věcně zabýval tou kauzou Křivoklátsko a vznik národního parku.
Takže pan ministr, vrátím se k tomu původnímu, mně současně sdělil na můj dotaz, jestli už toho využili, té možnosti podat kasační stížnost příslušné obce, tak mně řekl, že ano. Čili potvrdilo se mně to moje podezření nebo spíš předpoklad, že ty obce, které neuspějí, tak budou podávat kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu a ten potom bude rozhodovat, a jak i z praxe víme, tak v řadě případů rozhodne jinak než ten původní soud, v tomto případě městský soud, obzvlášť v případech, které my označujeme jako kolize určitých práv chráněných naším ústavním zřízením, kde ten soud přikročí k takzvanému testu proporcionality, kde je to poměřování té kolize dvou práv, které stojí proti sobě, dvou řekněme veřejných zájmů.
A tato kauza je takovým příkladem a mě - i jako z toho právního hlediska se budu vyjadřovat k tomu právnímu hledisku ze svého pohledu - zaujala, protože na jedné straně je zde vládní zájem splnit si nějaké programové prohlášení, vládní úkoly, to, co je vydáváno za určitou kontinuitu v ochraně přírody, úkol, že musíme našim potomkům předat naše přírodní bohatství v co nejúplnějším stavu, a na straně druhé tady je veřejný zájem na tom, aby ti, kteří tam bydlí na tomto území, tak aby s tím souhlasili, aby to bylo s nimi prodiskutováno, aby se alespoň mírná většina přiklonila k tomu, že bude zasaženo takto do jejich práv, a že bude, o tom asi není sporu, protože o tom tady se po té věcné stránce vedla diskuse celé hodiny předcházející mému vystoupení.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Takže je zajímavé potom si prostudovat třeba i to rozhodnutí, které sice nedalo zapravdu obci Branov, nicméně ten městský soud, ten senát, který to rozhodoval, tak tam velmi hezky rozebírá otevřeně, až jsem byla překvapena, ty svoje právní argumenty a upozorňuje tam právě na řadu, což není zvykem, otázek, které jsou ryze politické povahy. A my jako politici bychom vždycky měli dbát o to, když dochází k nějakému zásadnímu rozhodnutí, tak aby to bylo ložené, aby to bylo sjednocené s vůlí občanů, kteří nám dali tedy mandát a které reprezentujeme. V tomto případě jsou to občané toho příslušného regionu nebo regionů. Je to víc.
Takže tady se to nepodařilo. Zcela otevřeně se nepodařilo získat ten shodný názor na řešení věci a z mého pohledu to tedy není zralé přijímat rozhodnutí, které nebude zřejmě akceptováno většinou těch obyvatel, a nechci předjímat, nicméně jako právnička musím konstatovat, že vymahatelnost práva v České republice je relativně nízká. A také na to upozorňovali některá vystoupení třeba paní poslankyně Peštové, že opravdu naši spoluobčané dovedou obejít zákon, když se jim nelíbí. A ta vymahatelnost práva není zrovna nejlepší. My dovedeme přijímat dobré zákony, ale v praxi nám ty dobré zákony často nepomáhají, jak by měly, protože se nedovedou prosadit tak striktně, jak by v právním státě bylo zapotřebí.
Takže já se i obávám, že to může potom podlomit důvěru v právní stát, když to, co bude takto, trošku řeknu s nadsázkou, násilným způsobem nebo vnuceně, minimálně části těch obyvatel tam, přijato, tak nemusí být vždycky respektováno a nebude ani často v silách státu potom důsledně dodržování toho zvláštního režimu vymoci.
Přejete si v brzké době další návštěvu Volodymyra Zelenského v České republice?Anketa
Takže já jsem si vybrala z toho soudního rozhodnutí pár takových zajímavých myšlenek, a protože pan ministr řekl, že si to rád poslechne dodatečně, tak možná že i to by mohlo vést - neříkám ke změně názoru, ale přinejmenším k diskusi nad tím, jestli je teď ta nejvhodnější doba, nebo jestli by se mělo ještě pracovat s vedením těch obcí a jestli to silové řešení, ke kterému zřejmě dojde dříve nebo později, tak jestli je to řešení, které z hlediska naší České republiky, když jinde, třeba v Německu a v Rakousku, postupují jinak, a tam když ty obce řeknou ne, tak prostě to jejich ne rezonuje a ti politici neodváží proti té vůli vystoupit, protože jinak by je nikdo potom nevolil. A navíc my jsme před volbami, tak i z tohoto hlediska politického bych doporučovala zvážit, jestli to silové řešení, které se tady prosazuje a které z věcných hledisek je velmi dobře mými kolegyněmi a kolegy zpochybňováno, by se mělo dotáhnout do takzvaného vítězného konce, aby to nebylo Pyrrhovo vítězství.
Takže já teď budu citovat a vždycky řeknu, zatím jsem mluvila spatra, to, co v té obecné rovině vnímám jako právník, který opravdu tady, a s tím souhlasím, že je to otázka, kdy se musí přikročit k testu proporcionality a kdy opravdu ten soud musí posoudit, jestli ta kolize proti sobě stojících práv je ve prospěch jednoho či druhého.
Co ten soud v tom svém poměrně obsáhlém rozhodnutí, je to asi na 21 stránek, říká v bodě 102: Soud nepřehlédl stanovisko ekonomické komise OLH České akademie zemědělských věd z 20. 10. 2023, které žalobkyně předložila s doplněním rozkladu a již nepovažuje vyhlášení Národního parku za odůvodněné. Pak veřejně říká, tedy veřejně - jasně říká, a to také oceňuju, že stejně vyznívá i apel české lesnické veřejnosti, a tohle je její stanovisko, že provedl jako důkaz, to znamená, že se s tím musel vypořádat také ten soud.
A teď to přijde. Proti tomu však stojí stanovisko ČSP z 22. 2. 2022, které soud rovněž provedl v důkazu a v němž se uvádí, že v případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát - mohla, ne musela - tady přímo ten soud říká mohla stát národním parkem. Tady právě se z toho dovozuje, že Křivoklátsko je mimořádně rozsáhlý komplex nížinných smíšených lesů zahrnujících cenná otevřenější stanoviště, který nemá v české kotlině obdoby a je unikátní v evropském měřítku. A podle tohohle stanoviska by národní park představoval ne jediný způsob, ale lepší způsob, jak zabránit degradaci lesů nevhodným hospodařením.
A soud pokračuje dále: Na základě žalovaným snesených argumentů, zejména pak spornému odbornému, pardon, odbornému stanovisku agentury, ale i dalších podkladů, má soud i při vědomí jiných odlišných názorů za to... Takže vidíte, že ten soud, to čtu opravdu a cituji, tak píše velmi opatrně, má za to, že si žalobkyni vhodnost ani potřebnost zvolené formy ochrany, to je národního parku, relevantně zpochybnit - relevantně, to znamená významně - či zpochybnit se jí to podařilo ne relevantně z hlediska soudu, nepodařilo, a to z pohledu ani environmentálního, ani socioekonomického. A k tomu se ještě vrátím, protože on potom tu ekonomickou otázku charakterizuje jako ryze politickou, že mu ani nepřísluší se k tomu vyjadřovat.
Pak se tady vypořádává s některými argumenty žalobkyně a říká, že má-li žalobkyně obavy z míry bezzásahovosti a dopadů na lesnictví, rozšíření kůrovce a podobně, lze poukázat na to, že se na těchto krocích může v budoucnu podílet, vyjadřovat se k nim, uplatňovat svá práva, to znamená podávat nějaké opravné prostředky, návrhy cestou účasti v radě národních parků, bránit se i proti schválení zásad péče o národní park. A to mě zaujalo taky, protože tady vlastně "navádí" ten soud, jak má postupovat ta žalující strana v případě, když se jí něco nebude líbit, ale tím současně i oslabuje tu argumentaci ve prospěch toho svého rozsudku, rozhodnutí, protože pochopitelně je vidět, že i ten soud tady není úplně jednoznačný. Proto jsem byla ráda, že mě pan ministr na ten soudní rozsudek upozornil, protože jsem původně myslela, že to bylo jednoznačné vyvrácení všech těch argumentů, a to ani náhodou není. A teď, když jsem se ještě dozvěděla o tom, že tedy bude, ne bude podána, ale že je podána už kasační stížnost, tak si myslím, že možná už tohle rozhodnutí má jenom dočasnou platnost, ale to nemůžu říkat, to zatím očividně Nejvyšší správní soud, to bychom věděli i z médií, nerozhodl. Já jsem tam nic nedohledala.
Pak bych vám ještě si dovolila ocitovat to, že žalovaný už v prvostupňovém rozhodnutí vysvětlil, že šíření kůrovce nebylo zdaleka omezené jen na bezzásahová území národních parků. Zabýval se otázkou vzniku požáru v Českém Švýcarsku a analýzou hasičskou, Hasičského - to je asi překlep záchranného sboru, jež je součástí správního spisu. Žalobkyně tyto závěry konkrétněji nerozporuje. A teď to přijde a to se tam opakuje. Není tak důvod, aby se jimi soud blíže zabýval. Ale ty argumenty byly velmi podstatné a soud musí i v tomto ohledu dohledávat všechny podstatné argumenty. On dodal, že bezzásahovost v Národním parku Křivoklátsko jistě nebude absolutní, to nevím, kde došel k názoru, že to úplně jistě nebude absolutní, tak ono to vyplývá, nicméně ten výraz jistě je dost odvážný. Záměr napříč odůvodněním předpokládá zachování lidských zásahů, byť daných primárně cíli ochrany, nikoliv například hospodařením lesů, v prvostupňovém rozhodnutí i ve vyjádřeních soudu se rovněž zmiňuje, že cíle v podobě zachování obnovy přirozených procesů na převažující ploše parku bude dosaženo postupně v průběhu desítek let. Ale jakože by to bylo příliš vymezené s výjimkou toho, že se bude nanejvýš, jak jsem také navnímala, jednat o 15 % toho území, to tady také není.
Potom bych ještě, tohle je také velmi zajímavé. Zbývá poslední konkrétnější námitka, a to poukaz žalobkyně na údajně nepřiměřené náklady státního rozpočtu na zřízení a správu národního parku. A teď to přijde. Tato otázka jednak není předmětem záměru, právní úprava ve vyhodnocení finančních nákladů v záměru nevyžaduje dopady regulace včetně nákladů a výnosu. Byly vyhodnoceny až během legislativního procesu v rámci správy Ria. Jednak soudu uniká, jak se dotýká zájmu obce a jejích občanů. Soud vysvětlil výše, že obec má široký prostor pro uplatnění svých námitek. Před soudem však stěží může hájit otázky, jež se jejich práv nedotýkají, nijak nedotýkají. Soud toliko dodává, další větu jsem vynechala, i procesní, a soud toliko dodává, že případné vyšší náklady mohou být jistě jedním z hledisek při úvahách o zřízení národního parku, stejně jako jakékoliv jiné činnosti veřejné správy, nicméně půjde především o otázky politické, nikoliv o právní úvahy. V případě, že je zřízení národního parku vyhodnoceno jako nezbytné, nemohou být náklady státního rozpočtu právně významné. Ale jestli jste pozorně poslouchali, tak v těch předchozích, když jsem citovala, tak tam říká, že by to mohlo být, ten národní park, lepší řešení než to stávající, ale neříká, že by to bylo nezbytné. Čili jako právnička, která by podávala kasační stížnost, tak už bych se měla čeho chytit.
A teď přijde to nejpodstatnější, vždycky last but not least, článek 107 toho rozhodnutí na straně 20, ten se mi líbil, vlastní přiměřenost, a zbývá tak posouzení třetího kroku, to je všechno o testu proporcionality, čili třetího kroku testu proporcionality, to je poměřování v kolizi stojících práv, respektive veřejných zájmů.
Žalobkyně však pohříchu ani zde nepředkládá dostatečně konkrétní argumentaci, na jejímž podkladě by mohl soud úvahy žalovaného blíže přezkoumat. Žalobkyně poukazuje na omezení práv občanů a rovněž rozvoje obce, fakticky však jen konstatuje očividné, tedy že regulace národních parků přináší určitá omezení. Já bych se zeptala městského soudu, jak má být ještě konkrétnější, když v té žalobě a i v peticích a i v konkrétních vystoupeních bylo těch příkladů mnoho. Takže tuto skutečnost přitom žalovaný nijak nezpochybňuje, čili sám se možným zásahem do vlastnických práv, svobody pohybu, rozvoje obce zabýval. Jeho úvahy považuje soud v obecné rovině za srozumitelné, logické a přesvědčivé. Takže při tom celkovém poměřování té přiměřenosti té kolize těch dvou skupin práv se ten soud přiklonil k žalovanému oproti žalobkyni, ale přesvědčivě to podle toho odůvodnění rozsudku opravdu neudělal.
Čili já osobně si myslím, že je tady, a nemůžu předjímat a nechci, protože bych nerada dala nějaký polibek smrti, protože Nejvyšší správní soud je jediný suverén, který v této oblasti může rozhodovat, a také určitě bude dělat test proporcionality a vyžádá si k tomu ještě další posudky, předpokládám. Takže nemůžu tady nějak predikovat ten závěr, ale samotné rozhodnutí toho Městského soudu v Praze, na které mě laskavě upozornil sám ministr životního prostředí pan Hladík, tak není tedy, jak bych řekla, opravdu skálopevné a takové, že by si mohlo Ministerstvo životního prostředí oddechnout.
Naopak ukazuje tady i možnost posoudit tu věc úplně jinak a přiklonit se k tomu, o čem hovořili mí předřečníci. A já jsem si dávala velký pozor v tom svém vystoupení, abych je neopakovala, protože si myslím, že obstrukce mohou být, ale já se snažím vždycky říct něco, co ostatní ještě neřekli. A chtěla jsem tady opravdu poukázat na to, že když je tady takto postavená věc, a teď ještě i tím rozhodnutím toho městského soudu je zřejmé, že tady jde o dva rozporuplné zájmy, kde i soud má problémy, pak se k něčemu přikloní a samozřejmě to odůvodní a běží tady další žaloby, stížnosti, kasační stížnosti jsou podány, čili myslím si, že za této situace, a to jsem také řekla neformálním způsobem panu ministrovi, když mi byl říci, že ty kasační stížnosti už byly podány, by bylo rozumnější tuto diskusi přerušit a vrátit se k ní třeba až Nejvyšší správní soud rozhodne, pak už budeme mít i relevantnější právní argumentaci.
A z toho hlediska politického setrvávám na tom, a asi to nikoho nepřesvědčí, že ti, kteří bydlí v tom regionu, by se měli vždycky vyslyšet a jejich hlasu by měla být dána minimálně ze strany politiků přednost. Takže samozřejmě ctím demokraticky zvolený poměr sil v této Sněmovně, ale bylo by velmi rozumné a velmi, myslím si i politicky chytré, kdybychom se k tomuto bodu vrátili, až budeme mít jasněji i z toho pohledu právního, který podle mého názoru zatím přesvědčivě tady prezentován nebyl.
Paní předsedkyně, děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
