Není myslím sporu o tom, že euro-atlantické partnerství bylo a je zárukou stability a bezpečnosti v Evropě.  Ostatně k těmto účelům bylo založeno i NATO,  s cílem který definoval  její první generální tajemník H. Ismay  takto “Keep Russians out, American in and Germans down”.  A pokud pozoruji současné dění, není pochyb, že jde stále o aktuální cíl.

Po zvolení nového presidenta USA,  D. Trumpa  vznikly jisté pochybnosti o jeho postoji k NATO,  především díky desinterpretaci jeho slov.  Nicméně jeden ze vzkazů zpoza Atlantiku je jasný.  Aby NATO mohlo efektivně plnit svojí funkci, je nezbytné aby jeho členové plnili své závazky.  Protože  USA vydávají dlouhodobě 70% finančních prostředků a plní tak svůj závazek vydávat na obranu minimálně 2% HDP, je více než logické, že to samé požadují i po dalších členech.  A zde je “kámen úrazu”.  Z 28 zemí  plní totiž tento závazek jen 4 státy USA (3.61), Řecko (2.38) UK (2.21) a Polsko (2). Nejhůře je na tom Lucembursko (0.44), Belgie (0.85) a Španělsko (0.91).  Česká republika vydává 1.04%.

Vzhledem k zhoršující se bezpečnostní situaci lze tento fakt rozhodně označit jako skandální a požadavky USA, aby i ostatní členové plnili své závazky za zcela legitimní.

 Z tohoto pohledu lze názor, který v rámci mezinárodní konferenci o bezpečnosti v Mnichově prezentoval předseda Evropské komise, Jean Claude Juncker, označit za zcela nesmyslný.

Prohlásil totiž,  že EUropa nemusí a nemá zvyšovat  výdaje na svojí obranu  a plnit smluvní závazky, protože na rozdíl od USA vynakládá i značné prostředky na rozvojovou a humanitární pomoc a tím nedostatečné výdaje na obranu v podstatě kompenzuje.