O současné migrační krizi toho bylo napsáno dost a dost, ale to co postrádám je poučení, které plyne z toho co se stalo a děje v okolních státech a co se může záhy stát u nás.

Úvodem lze konstatovat, že jak celá EU tak i jednotlivé státy zcela selhaly v plnění svých nejzákladnějších povinností.  Hranice Shenghenu nejsou hranicemi, ale cedníkem a Frontex hranice nebrání, ale naopak přes ně migranty převáží.

Díky velkorysému přístupu především Německa, které porušilo mimo jiné Dublinskou dohodu,  vzniká obrovský problém s masou lidí, jejichž identita není v řadě případů jasná. A přes zoufalé snahy politicky korektních médií a europských elit jsou již k disposici nejen první zkušenosti s chováním „migrantů“, ale i s totální impotencí  státní moci v Německu ale i ve Švédsku  a jinde vynutit dodržování platných zákonů.

Na celé záležitosti je přitom nejhorší, že tyto státy mají dostatek „technických prostředků“ tedy policie a armády k tomu, aby platnost zákonů vynutily, ale díky zbabělosti vlastních politiků tak nečiní.  Přitom proti vlastním občanům, kteří proti tomu protestují, sílu použít neváhají.  Příkladů snad netřeba – je jich nyní v tisku a na internetu k disposici dost a dost.

Zoufalá prohlášení policie, že „s tím“ nemohou nic dělat, vysílá velice silný signál jak k migrantům (že si mohou dovolit cokoliv) tak i k občanům dotyčných států (že se budou muset o svoji bezpečnost postarat sami).