A určitě nejen proto, že v některých minulých „kauzách“, kterým se Homér věnoval, policie, která šetřila nactiutrhačné „dopisy čtenářů“, uzavřela šetření s tím, že nikdo takový, koho Homér uvedl jako autora, vlastně neexistuje. A z týdeníku Homér se ozývalo cosi o „placené inzerci“… Tedy, že by „placené skandalizaci“? A na čípak asi objednávku… A, v Homéru, že?! Možná, v ten moment na sebe redakce tohoto týdeníku „napráskala více, než chtěla.

Že si reakce na určité své články obstarává týdeník Homér tzv. svépomocí, dojde asi téměř každému, zvlášť, když je v podstatě nemožné najít u exponovaných „kauz“ jakýkoliv příspěvek byť s nepatrnou známkou faktického nesouhlasu, jež by se svým ztvárněním tak „shodoval“ s autory tzv. dopisů čtenářů. Prostě, „psát si“ ještě „vlastnoručně“ texty do diskuzí, bylo by i na tuhle redakci příliš. Pokud by někdo přeci jen měl pochybnost, není nic snadnějšího, než si to vyzkoušet. Z vlastní zkušenosti a z informací od lidí Homérem dehonestovaných vím, že je to ale asi zbytečné.

Je legrační, že se rádoby čtenář dozvěděl spoustu zajímavých věcí. Asi jsou tím myšleny „zajímavé informace“ z tzv. vlastních zdrojů tohoto týdeníku?

O to víc mi přijde situace komická, že o žádné „zajímavé informace“ z pohledu člověka, který má veškeré dostupné informace a důkazy k tomuto případu (včetně kopie rozsudku Okresního soudu v Mostě), vůbec nejde.

Ale budiž. Někomu to snad může připadat zajímavé, nebo je to spíš zbožné přání autora (Scénáristy) těchto „reportáží“, vyvolat těmito „autorskými texty“ dojem vysoké erudice a investigativity, s jakou toto médium, naštěstí, vychází jen jednou za týden.