„Ono není jen migranty pozvat, ale neziskovka by měla řešit jejich vyšetření zdravotního stavu. Vstupní prohlídka se dělá za úplatu. Toho doktora měli mít dávno zajištěného. Pak by je měli , až bude ukončené azylové řízení, přihlásit u VZP, která by jim praktického lékaře zajistila. Ne vyhrožovat soukromým lékařům, že uvidí. Tak se to nedělá.“ Toto je jedna z nejslušnějších z množství reakcí čtenářů pod článkem „Takto jedná neziskovka, hostící uprchlíky: Budete je léčit, jinak vás nahlásíme pojišťovně, přikazovala lékařům“, který zde vyšel 13. února.

Celé mně to připomíná novodobou pozitivní diskriminaci. Tento pojem vznikl ve Spojených státech amerických jako reakce na dlouhodobé vyřazování černošských obyvatelů ze společnosti. Situace se nakonec obrátila natolik, že najednou museli být Afroameričané obsazováni všude a příslušníci dosud diskriminované menšiny byli prosazováni na úkor většinové populace.

Podobnou situaci teď asi budeme zažívat u nás. Bezostyšné chování občanského sdružení Generace 21, která jihlavským lékařům rozeslalo výhružný dopis, aby jako své pacienty zaregistrovali uprchlíky ze Sýrie, je varovným signálem. Tón dopisu lékařům připomíná manýry doby minulé a plně souhlasím s jihlavskými zdravotníky, že na takový postup odmítají přistoupit a brání se, že nikoho ošetřit neodmítli, koneckonců jsou vázáni Hippokratovou přísahou. Osobně neznám žádného lékaře, který by odmítl pomoci nemocnému pacientovi. Logicky argumentují tím, že mají spoustu cizojazyčných pacientů a že pravidelně ošetřují Ukrajince, Bulhary nebo Moldavany a zcela pochopitelně jim ale vadí výhružný tón dopisu i to, že zrovna Ministerstvo vnitra, kam měly chodit na lékaře stížnosti, má v Jihlavě dva své lékaře - takže by bylo na místě, aby uprchlíky převzali do péče právě oni.

Ať už případ v Jihlavě dopadne jakkoli, je to výstražný signál, který je třeba vzít vážně. Nedávno jsem dostal dopis od českého lékaře, který se vrátil z Afriky a z něhož vyjímám: „Zatímco diskuse o bezpečnostních rizicích plynoucích z vlny imigrantů pro náš stát se pomalu a obezřetně (hlavně nikoho nenaštvat) rozbíhá, druhé a neméně hrozivé riziko je opomíjeno. Pracoval jsem na zdravotnickém projektu v hraniční oblasti mezi Zambií a Angolou a měl jsem možnost seznámit se s pravdivými statistikami zdravotního stavu obyvatel. Průměrná délka života v oblasti je 32 let! Hlavním zabijákem je malárie, dále pak AIDS, plicní choroby TBC apod., dysenterie, pohlavní choroby a především jejich libovolná kombinace. Když k tomu připočtu rozsáhlou sbírku nejrůznějších mikro a makro parazitů, které si s sebou imigranti přiváží, má se naše zdravotnictví opravdu na co těšit. Obávám se, že v celé naší zemi nebude dost víček PET lahví na to, aby zaplatily léčbu nejen migrantů, ale především až se tyto nemoci začnou přenášet i na naše lidi, kteří navíc proti většině z nich nemají protilátky.“

Dodávám, že víčka nebudou, ale peníze jsou. To dokládají čísla, který vyzobal další čtenář shora uvedeného článku, jehož reakci doslovně cituji: