Například aktuálně koronavirus. Rakousko už zase zavřelo Brennerský průsmyk, hlavní cestu do Itálie, kde se v její severní části tento virus bleskově rozšířil tak, že je v karanténně desítka měst a vesnic. Není divu. V důsledku této nákazy (biologická zbraň ?!?) zemřelo v Itálii již nejméně sedm lidí.

Naopak EU má stále hlavní starost, jak všem členským neposlušným státům nacpat co nejvíce ilegálních imigrantů. Před eurovolbami šlo toto téma na chvíli k ledu aby se teď vytáhlo znovu. Za tím účelem vyrazila na "tour" eurokomisařka pro vnitřní politiku Ylva Johanssonová. Migrační kvóty byl už evidentně příliš zprofanovaný pojem, tak to nově rafinovaně nazývá "povinnou solidaritou". V této souvislosti jednala minulý týden v Praze s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Cílem jejich služebních cest mezi členskými státy je najít vhodný kompromis a nastavení společné migrační a azylové politiky. Řekla doslova: "Myslím si, že potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity. V EU by solidarita neměla být ničím na výběr". Je však podle ní důležité tento mechanismus nastavit tak, aby byl přijatelný pro všechny členské státy.

Já osobně považuji tento návrh dokonce za horší, než původně navrhované povinné přerozdělovací kvóty, které byly ohraničeny počtem. Tento návrh je již bez počtů. Povinnou solidaritu vnímám osobně v této souvislosti jako povinnou poslušnost k diktátu EU a to je nepřijatelné. Je také jasné, že slova a vyjádření premiéra Andreje Babiše, že zastavil v EU ilegální imigraci se nezakládají na pravdě.