Není myslím sporu o tom, že euro-atlantické partnerství bylo a je zárukou stability a bezpečnosti v Evropě. Ať si kdo chce a co chce říká, je lepší pokud sedí členské státy NATO okolo jednoho oválného stolu a diskutují nad společnými problémy, než aby každý z nich nevěděl co se děje u souseda za humny a kul vlastní pikle. V konečném důsledku jde právě zejména o Německo, které rozpoutalo a prohrálo dvě světové války, a které je po sjednocení opět silnější. Za pravdu dává i vzpomínka na nechvalně známy výrok Adolfa Hitlera na "Trojspolek" že je to "žvanírna" a proto z tohoto projektu Německo následně vystoupilo a důsledky známe - válka. Ke společnému stolu jednání NATO je někdy zváno i Rusko ale to jenom proto, aby se vidělo, že NATO s ním potřebuje některé věci diskutovat a že před ním nemůže zcela zabouchnout dveře a na některých programech s ním může i spolupracovat (krizové řízení).

"Německo udělá vše pro to, aby zvýšilo výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak se k tomu zavázalo" hřímala na mnichovské bezpečnostní konferenci  v sobotu 18. února 2017 kancléřka Angela Merkelová, podle níž je dobré fungování Severoatlantické aliance v zájmu Německa, Evropské unie i Spojených států. Merkelová se také vyslovila pro zlepšení evropské spolupráce na obranném poli a posílení evropské obranyschopnosti. Evropská obrana ale podle ní nemůže být alternativou k NATO, musí se do něj začlenit, což je zcela jiný názor než před pár měsíci, kdy právě Angela Merkelová rozvíjela úvahy o budování společné evropské armády. Náš premiér Sobotka těmto nesmyslným úvahám sekundoval.

Po zvolení nového presidenta USA, Donalda Trumpa vznikly jisté pochybnosti o jeho postoji k NATO, především díky desinterpretaci jeho slov zprofanovanými médii. Nicméně jeden ze vzkazů zpoza Atlantiku je jasný - závazek 28 členských zemí NATO z roku 2014 zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je potřeba plnit. Protože USA vydávají dlouhodobě až 75% finančních prostředků a plní tak svůj závazek vydávat na obranu minimálně 2% HDP (3,61) je více než logické, že to samé požadují i po dalších členech. Těch států je všeho všudy pět a Česká republika plánuje letošní výdaje ve výši pouhých 1,08% HDP. Z tohoto důvodu  lze považovat výzvu ministra obrany USA Jamese Mattise na plnění slibu jednotlivými státy v otázce vyčleňování finančních prostředků jednotlivými státy NATO ve výši 2% HDP za opodstatněný a plně legitimní a z pohledu jednotlivých členských států - neplničů - jako skandální.

Předseda Evropské komise, Jean Claude Juncker zde dále prohlásil, že EU nemusí a nemá zvyšovat výdaje na svojí obranu a plnit smluvní závazky, protože na rozdíl od USA vynakládá i značné prostředky na rozvojovou a humanitární pomoc a tím nedostatečné výdaje na obranu v podstatě kompenzuje. Z tohoto pohledu a v celkovém kontextu lze tento názor označit za zcela nesmyslný. O to smutnější je v tom, že vrcholný představitel EU, který reprezentuje svými názory společné názory stále ještě osmadvacítky veřejně prohlašuje, že "bezpečnost země závisí nikoliv na silné armádě, ale na tom, kolik poskytne prostředků na humanitární a rozvojovou pomoc".