Vilímec (ODS): Navrhovatelé si musí vybrat, buď to prospěšné je, nebo není

03.05.2019 19:50

Projev na 8. schůzi Senátu dne 3. 5. 2019 k návrhu zákona, kterým se mění zákon o obcích (obecní zřízení), o krajích (krajské zřízení) a o hlavním městě Praze

Vilímec (ODS): Navrhovatelé si musí vybrat, buď to prospěšné je, nebo není
Foto: ODS
Popisek: Vladislav Vilímec

Ne, to... Vážené paní senátorky a páni senátoři, jak už tady bylo naznačeno, já nebudu všechno samozřejmě dopodrobna uvádět.

Ten zákon má jedinou ambici – snížit odměnu uvolněných členů zastupitelstva; zastupitelstev, ať už krajských, nebo obecních, v případě, že jde o senátory či poslance. A to na 40 % té částky, která by jinak podle platného vládního nařízení byla stanovena pro uvolněné členy zastupitelstva. Jinou ambici ten návrh zákona nemá.

Já se přiznám, že si nepamatuji za těch... Já jsem 28 let zastupitelem města, které má zhruba 5000 obyvatel, byl jsem 7 volebních období místostarostou. Z toho polovinu volebních období jsem byl neuvolněným místostarostou, polovinu uvolněným místostarostou.

Já si nepamatuji, že by se někdo, a ještě s poslaneckým návrhem zákona, snažil tak nesystémově zasáhnout do fungování obecních nebo i krajských samospráv.

Již tady bylo řečeno panem zpravodajem, že navrhovatele v důvodové zprávě uvádějí, že není důvod zároveň stanovit zákonem neslučitelnost dotčených funkcí, protože ten transfer zkušeností z komunální či regionální sféry do činnosti zákonodárných sborů či vlády, tam je to spíše taková hypotetická věc, prostřednictvím osob působících v obou sférách, může být prospěšný.

Na druhé straně, když se podíváte do té důvodové zprávy, navrhovatelé uvádějí, že snížení odměny má preventivní účel, ve snaze zabránit kumulací funkcí odměn. Takže navrhovatelé si musí vybrat. Buď je to prospěšné, nebo to prospěšné není.

Navrhovatelé v důvodové zprávě vůbec nevysvětlují, proč byl stanoven právě koeficient 0,4. Spoléháním na to, jak jsme tady slyšeli z ústa paní poslankyně, že Poslanecká sněmovna bude pozměňovacími návrhy upravovat koeficient 0,4 na 0,7, nebo 0,6, 0,5, si nemyslím, že je odpovědné.

Předkladatel, pokud něco navrhuje, tak by měl odpovídat za výši té odměny. A jak se posléze ukáže a jak už jsem avizoval, to je naprosto neadekvátní.

Předkladatelé tvrdí, že navrhované opatření se nejeví jako vybočující z rámce, který je pro zákonnou regulaci územních samosprávních celků dovoditelný z judikatury Ústavního soudu, ale o tomto tvrzení já mám vážné pochybnosti. Už jen proto, že návrh skutečně zasahuje do stávajících volebních období a je v rozporu s principem legitimního očekávání.

Co se týká vůbec odměn zastupitelů, tak ti, kteří jsou zastupitelé – a je jich tady v Senátu možná většina – určitě zkušenosti mají. Dobře víme, že vždycky na úvodním zasedání zastupitelstva se rozhodne, kolik obec nebo kraj bude mít uvolněných zastupitelů. A když se rozhodne, na jakých pozicích uvolnění zastupitelé budou působit, tak je dána pevná částka dle aktuálního vládního nařízení. Je to stejně tak u kraje i u obce. Je v tom jediný rozdíl, že pokud by např. starosta byl neuvolněným zastupitelstvem, nebo hejtman neuvolněným zastupitelstvem, tak byť by mu zastupitelstvo neschválilo žádnou odměnu, tak mu přísluší alespoň 30 %. To je jediná výjimka podle těch zákonů.

Už tady bylo také naznačeno, že oproti uvolněným zastupitelům se u neuvolněných zastupitelů neplatí sociální pojištění, ale pouze zdravotní pojištění. Proto také příklady budu pak uvádět v čistých odměnách, byť to nikdy nedělám, aby tady byla nějaká srovnatelnost.

Návrh evidentně zasahuje do fungování samospráv. Argument, že snížení odměn, jak tady také byl vzpomenut, bude mít příznivý dopad na rozpočet samospráv, lze brát pouze s velkou rezervou a určitě to nebylo smyslem tohoto návrhu zákona. Takový argument by pak vedl paradoxně zastupitelstva k upřednostňování zdvojených pozic, což jak uznáte, je naprostý nesmysl.

Hlavní výhrady návrhu zákona nebudu tady úplně předčítat, ale ten návrh je problematický. Kromě toho, že vstupuje do stávajících volebních období, že vůbec vstupuje do záležitostí zastupitelstev. Je problematický i stanovením toho koeficientu 0,4. A je problematický z toho důvodu, že se snížením odměny se nikterak nemění rozsah odpovědnosti příslušných uvolněných zastupitelů. Starosta má stejnou odpovědnost, ať je starostou uvolněným, neuvolněným, ať bere 40 % platu, nebo bere 30 % platu, má stále stejnou zodpovědnost trestněprávní i zodpovědnost statutárního zástupce.

Já nechci rozebírat skutečné pohnutky předložení tohoto zákona. Možná bych chtěl říci jednu věc, která není moc známá, kdo se úplně nepohybuje v té sféře, že až do roku 2017 výrazně handicapováni byli neuvolnění zastupitelé na krajích, v pozicích třeba hejtmanů, náměstků apod. Hejtmani tedy nebyli, paní hejtmanka je neuvolněnou, ale až teď v poslední době, ale až do roku 2017 žádný neuvolněný hejtman neexistoval. Ale byli neuvolnění náměstci hejtmana, neuvolnění radní. A když jsem se podíval, tak jejich měsíční odměna nepřesahovala 14.000 Kč. A tady musím říci dokonce hrubého. Takže to bylo naprosto neadekvátní ve srovnání třeba s neuvolněnými starosty, kteří třeba měli alespoň těch 30 %. Nebo měli třeba daleko více.

Skutečně jsem říkal, při takovém návrhu, který je velmi vážný, je potřeba si spočítat dopady. Skutečně finanční dopady. Tak já dám jen dva příklady. Např. vezmu obec s počtem obyvatel od 5001 do 10 000. To je obec, kde jsem léta dělal místostarostu, byť v posledních letech neuvolněného. Tak neuvolněný starosta v takovéto obci pobírá při maximální výši odměny bez slevy na dani, to jsem do toho nezapočítal, 31.242 Kč. Uvolněný starosta, který by byl zároveň poslanec nebo senátor, by pobíral podle návrhu, který zde byl postoupen, výši odměny při indexu 40 % pouze 18.131 Kč. To je přeci úplný nesmysl.

U obce s počtem obyvatel od 21 001 do 50 000 neuvolněný starosta při maximální výši odměny pobírá částku bez slevy na dani 36.949 Kč a uvolněný starosta podle toho návrhu, který sem doputoval, který by byl zároveň třeba senátorem, by pobíral výši odměny pouze 21.438 Kč. S tím, že by měl stoprocentní zodpovědnost za fungování obce.

Víte, myšlenka – já tím, že jsem pamětníkem od toho roku 1990 – myšlenka zastávání pozic starostů tzv. neuvolněnými zastupiteli, vznikla v tom roce 1990 z toho důvodu, že byla dána možnost, jak si určitě pamatujeme, malým částem obcí se osamostatnit. Střediskové obce se rozpadají, a protože bylo evidentní, že taková obec, která má 300 obyvatel, si nemůže platit starostu coby zaměstnance, tak vznikla idea toho neuvolněného takzvaného zastupitele starosty.

Ještě řeknu, že v dobách národních výborů, to se také moc už neví, předsedové či tajemníci byli de facto zaměstnanci okresních národních výborů. A okresním národním výborem byli také placeni. Takže to jen na dokreslení té situace, proč tady vznikla nějaká ta idea těch uvolněných a neuvolněných zastupitelů.

Myslím, že nemusím dále pokračovat v příkladech, každý uzná absurdnost dopadů tohoto návrhu zákona. Zákonodárce samozřejmě mohl navrhnout neslučitelnost funkcí na kraji, na obci se to nenavrhuje. Mohl navrhnout neslučitelnost funkcí v zákonodárných sborech či dalších funkcích financovaných z veřejných prostředků, a to včetně škol, kulturních zařízení a dalších institucí. Nic takového ale předkladatelé nenavrhují, pouze přicházejí s jakousi sankcí, navíc naprosto nepromyšlenou, pro souběh pozic poslanců senátorů z pozic uvolněných zastupitelů.

Nesnažíme se, dámy a pánové, rozhodovat za voliče a za zastupitele. Stále ještě existuje na úrovni obcí a krajů samospráva. Objevují se sice již několik let stále silnější pokusy do této samosprávy zasahovat a z obcí a krajů udělat bývalé národní výbory. Já jsem přesvědčen, že volič, zvláště na úrovni obce, velmi dobře rozpozná, zda práce starosty a zároveň poslance či senátora je pro obec a pro něj jako voliče osobně prospěšná či nikoliv. Když dozná, že není prospěšná, tak ho prostě v dalším volebním období nebude. Stalo se to teď po těch komunálních volbách několika i letitým úspěšným starostům, kteří třeba byli zároveň členové rad kraje a starostové na obci.

Vstupovat do těchto záležitostí samospráv a sankcionovat uvolněné zastupitele za to, že jim dali voliči důvěru v jiných volbách, považuji za zcela nedomyšlené a za zcela nesmyslné. Proto výbor zamítl návrh zákona jednomyslně všemi hlasy členů výboru. Pouze dodám, že pokud by neprošlo to zamítnutí, tak jsem připraven předložit pozměňovací návrh, který odstraní jednak evidentní zásad do legitimního očekávání zastupitelů zvolených ve stávajícím volebním období a upraví koeficient odměny tak, aby se nemohlo stát, že uvolněný zastupitel na téže pozici má nižší odměnu než zastupitel neuvolněný. Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Havlíček (ANO): Odmítáme stát se spolupachateli účetních experimentů

11:17 Havlíček (ANO): Odmítáme stát se spolupachateli účetních experimentů

Vyjádření na CNN Prima News k jednání o důchodech, publikované na svém veřejném facebookovém profilu