Existuje hned několik dobrých důvodů, proč jsou vybrané regulatorní orgány v civilizovaných zemích nezávislé. Regulace v některých odvětvích se přímo dotýká činnosti politiků, nastavuje jí zrcadlo a už z principu je proto nepřípustné, aby dokonce i vláda měla přímou kontrolu nad někým, kdo má v kompetenci dozorčí činnost nad určitým segmentem trhu, ať energetickým či bankovním. Je Česká republika civilizovanou zemí? V poslední době o tom čím dál častěji pochybuji. Mám za sebou prvoinstanční kolečko u "nezávislé" justice a do činnosti mnou řízeného, nejen z principu, ale i ze zákona nezávislého úřadu nemalou měrou promlouvá účelové vyšetřování.

Vyvádění mých podřízených z práce v poutech a zabavování dokumentů plných neveřejných informací jsou už tak trochu mediálním koloritem. Přemýšlel ale někdo, co se se zajištěnými "důkazy" děje? Jen stěží si dokážeme představit, že by policejní kordon vtrhl do budovy Plodinové burzy, kde sídlí Česká národní banka, a šacoval jejím nejvyšším představitelům šuplíky. Ještě méně je potom představitelné, že by se tak dělo opakovaně a beztrestně. Nezávislost své centrální banky si dovolí zpochybnit jen málokterá vláda. Pokud by to udělala, čelila by skandálu v mezinárodním měřítku.

Nejsem centrální bankéřkou, ale podklady Energetického regulačního úřadu podléhají, nebo by alespoň podléhat měly, obdobnému stupni ochrany. Také naše rozhodnutí ovlivňují tok stovek miliard ročně. Jenomže tomu tak není. Kvůli vyšetřování celá řada osob disponuje dokumenty, například zápisy z porad vedení i jednotlivých oddělení, které dávají nahlédnout pod pokličku nejen regulační kuchyně.