Mladší generace nemá tušení, že tento kus krásné země patřil ještě nedávno do rodiny s názvem Československo. Jestliže má současná vláda pocit, že musí pomáhat a zachraňovat, tak je tu území, kterému můžeme znovu navrátit hrdost a čest a mnoha mladým chlapcům tím zachránit i život. Zatímco Orbán rozdává v Zakarpatí maďarské pasy na počkání a mladí chlapci v touze vyhnout se službě v ukrajinské armádě je berou maďarské občanství všema deseti, tak my na své bývalé sousedy absolutně kašleme. Tedy myslím tím naše "vrcholné" zastupitele, protože v Podkarpatské Rusi funguje mnoho občanských sdružení, kteří prostě nezapomněli.

Celé podkarpatoruské dějiny (a hlavně pak události na konci války) by pro nás měly být obrovským ponaučením. Měli bychom si jednou provždy zapamatovat, že se vše musí řešit v zájmu obyvatel, kteří na daném území žijí; nesmíme podlehnout vlastní slabosti, osobním výhodám a jiným lákadlům. Nešlo přece jen o nějakou periferii ČSR a bezednou studnu na peníze, jak se dnes mnoho lidí domnívá, šlo především o oblast větší než Jihomoravský kraj, o oblast, kterou obývá národ, jehož řeč se nápadně podobá češtině, a také se jednalo o lidech udržujících svoji specifickou kulturu a mnoho století staré zvyky. Bohužel se tehdy o Rusínech jednalo bez nich. Jaký měl tedy celý meziválečný hospodářský a kulturní rozvoj Podkarpatské Rusi smysl, když jsme obyvatele této země zradili při první větší historické zkoušce?

STOPY PO ČESKOSLOVENSKU JSOU TRVALÉ

Ještě dnes je možné v zapadlých vesnicích hornatého Zakarpatska potkat pamětníky, kteří s obdivem vzpomínají na období mezi světovými válkami. Na samosprávné území ČSR tehdy proudily české elity, aby pomohly vybudovat tamní hospodářství. Rozvoj zaostalé oblasti přilákal i mnohé podnikatele. V polovině dvacátých let zde působilo téměř 30 000 Čechů. Po rozpadu SSSR se na Podkarpatské Rusi rozhodoval co dál. V prosinci 1991 se konalo v celé Ukrajině referendum schvalující vznik Ukrajinské republiky. Na Podkarpatsku se podařilo prosadit i druhý bod referenda, který zněl: Jste pro autonomii v rámci Ukrajiny? Na poslední chvíli prosadil tehdejší prezident Kravčuk, aby se slovo autonomie změnilo na samosprávu. 78 procent obyvatel odpovědělo, že ano. Dosud se však nic nestalo.  Dokonce se začalo uvažovat o znovupřipojení k Československu. Toto přání se rozplynulo 1. ledna 1993, kdy Československo definitivně zaniklo. Podkarpatská Rus se tak  stala součástí Ukrajiny a rusínský národ de facto neexistuje.