Slavnostní Brožíkovu síň Staroměstské radnice, kde bývala tato akce tradičně pořádána, odmítl tentokrát svazu propůjčit momentální pražský primátor pirát Hřib.

Ve stejný den se v Praze konala i státní slavnost 20. výročí vstupu ČR do NATO. Zde primátor nelenil a nejenže vyvěsil na Nové radnici vlajku NATO, ale dokonce se jal ze záznamu promlouvat k cestujícím v metru - čtyřikrát do hodiny v češtině a v angličtině  - o tom, jaké máme štěstí, že jsme v tomto agresívním vojenském paktu, a jak může být ČR šťastná, že od vstupu do NATO prokazatelně patříme na Západ. Mnohým cestujícím tento jeho počin připomněl praktiky nacistického Německa, které právě od 15. 3. 1939 skrze dvojjazyčné rozhlasové vysílání na veřejných prostranstvích propagandisticky působilo v bývalém protektorátu Böhmen und Mähren.

Vzpomínkový večer se tedy odehrál v konferenčním sále Domu armády v Praze. Mezi hosty byli člwnové Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, Klubu českého pohraničí, Společnosti Ludvíka Svobody, Slovanského výboru ČR, Českého mírového fóra a dalších vlasteneckých spolků, dále několik senátorů a poslanců, zástupce Ministerstva obrany ČR, zástupci ruského a čínského velvyslanectví a studenti několika středních škol.

Úvodní projev pronesl Václav Klaus ml., předseda výboru pro vědu, vzdělání a mládež PS PČR.  Ocenil možnost připomenout si na půdě Armády ČR hrdinství vojáků východní a západní fronty a domácí hrdiny z dob protektorátu. Zmínil ohromnou propagandu tehdejších kolaborantských médií  - a všichni účastnící pochopili názvuk na současný stav mainstreamu u nás.  15. březen roku 1939 považuje za nejzávažnější negativní datum v naší historii, protože existovaly konkrétní plány na fyzickou likvidaci celého národa. Zdůraznil, že pravdu si musíme neustále připomínat, protože jsou velmi silné snahy o převýchovu mladé generace. V této souvislosti ocenil přítomnost studentů několika středních škol. Také připomněl nebezpečné teze některých evropských politiků, že v tzv. novém světě nebudou mít evropské národy své místo a projev zakončil touto větou: „Budeme opět potřebovat české vlastence!“