Záměrem polského návrhu bylo otevřít a nasměřovat diskusi k intenzivnější spolupráci zemí Evropské unie při zajišťování energetické bezpečnosti, především v oblasti dodávek zemního plynu. Ta by se dle polského návrhu mohla přetavit do vzniku tzv. Energetické unie v Evropě, v paralele např. ke vznikající unii bankovní či ke Společenství uhlí a oceli, které postavilo základ dnešní Evropské unie.

Podle návrhu není pokrok, kterého bylo na evropské úrovni dosaženo od přerušení dodávek zemního plynu v letech 2006 a 2009, a který směřuje k vytvoření společného trhu s energií a k implementaci mechanismů vedoucích k zajištění bezpečnosti dodávek zemí střední a východní Evropy, dostatečný. Jako řešení této situace navrhuje Polsko soubor šesti opatření a politik, které by měly směřovat k zajištění bezpečnosti dodávek do EU a zejména do zemí střední a východní Evropy, které jsou nejvíce závislé na jednom dodavateli.

Materiál mimo jiné podporuje prohlubování vnitřního energetického trhu, rozvoj a modernizaci infrastruktury, posílení mechanismů bezpečnosti dodávek v EU, posílení vyjednávací pozice EU a členských států vůči vnějším dodavatelům energetických surovin, zaměření se na využití fosilních paliv dostupných v Evropě a zvýšení energetické bezpečnosti států sousedících s EU.