Hlavní argument proti změkčení těchto norem byl, že by to mělo za následek oslabení finanční a legislativní podpory ochrany přírody a bylo by to špatné pro přírodu, pro lidi i pro podnikání. Směrnice jsou také považovány za dostatečně pružné, aby hospodářský rozvoj a ochrana přírody mohly jít ruku v ruce.

V uvedeném materiálu se mj. konstatovalo, že 60% živočichů a rostlin evropského významu a 77% stanovišť je považováno za ohrožené. Parlament nyní požaduje více vhodných opatření na zachování přírody a dostatečné financování a také na soulad s ostatními politikami EU, jako je zemědělství a energetika. Zemědělství je zřejmě jeden z hlavních důvodů úbytku přírodní rozmanitosti. Dále se zde konstatuje, že je třeba prověřit, zda právní předpisy EU o přírodě jsou plně prováděny a efektivně prosazovány ve všech členských státech EU. A také, že je třeba zajistit transparentnost a účast veřejnosti na ochraně přírody.

V poslední době, v souvislosti s migrační vlnou, mají všichni plná ústa provolání o nefunkčnosti Evropské unie, ale stejně jako v ochraně přírody, i v otázce migrační situace jde především o nefunkčnost členských států. Myslím si, že pokud při řešení migrace si stojí Česká republika velice dobře (částečně díky své geografické poloze), naopak v otázce ochrany přírody klesla z pozice premianta, kdy byla dávána za vzor, do pozice repetenta - lajdáka. Jak jinak než lajdáctvím si vysvětlit, když Česká republika, respektive její vláda, v rozporu se všemi fakty a rozumnými argumenty již napotřetí odmítla do seznamu evropsky významných lokalit dát mj. část kaňonu Labe? Ve vládní materiálu je území nazváno Porta Bohemica. A proč pro území Soutok – Podluží, které vláda do seznamu zařadila sice již na první pokus v roce 2004, nebyl náš stát schopen dodnes zajistit přiměřenou ochranu?