Uplynulý týden zasedalo plénum EP. Pozornost připoutaly volby nového vedení – o tom jsem psal minule. Pak také Macronův projev zahajující francouzské předsednictví – o tom nepíšu, protože cílovkou byl francouzský volič, který půjde na jaře k volbám. Naopak stranou pozornosti zůstalo projednání zákona k digitálním službám (DSA, Digital Service Act), přestože jeho výsledná podoba ovlivní každého, kdo využívá služeb velkých digitálních platforem, včetně sociálních sítí (Facebook/Meta, Twitter aj.). Může mít zásadní dopad na svobodu slova.

Záměr regulovat velké platformy je v pořádku. Týká se to požadavků na transparentnost algoritmů, zákazu cílené reklamy pro nezletilé i eliminace obsahu, který je nezákonný. Jasně – co je nelegální off-line, má být nelegální i on-line. Potíž ale nastává u dnes velmi rozšířeného boje proti dezinformacím, který má někdy opodstatnění, ale může se snadno zvrhnout v potírání svobodného projevu na sítích. Podle návrhu EK, k němuž teď EP odsouhlasil svou pozici, budou mít platformy povinnost odstraňovat nejen nelegální, ale i „škodlivý“ obsah.

Problém je, že zákony i pojetí "škodlivosti" se v jednotlivých členských státech EU liší. Jejich autority budou moct odstranit obsah, je-li v příslušném státě nelegální, a také sami uživatelé si nastaví, budou-li chtít, přísnější filtr pro „škodlivý“ obsah. To je OK. Ale nedostatečně je ošetřena druhá strana mince, totiž případ, kdy se na sítích svobodně a zákonně vyjádříte a platformy vám to jako „škodlivé“ smažou. Budou to muset zdůvodnit, ale vy nebudete moci podobně vypnout onen cenzurní filtr a vaše případné dovolání se bude řešit soudně v „zemi původu“, čili v tom členském státě, kde má platforma registraci. Zpravidla v Irsku.