Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte, abych vám přednesl stručný komentář v rámci resortu spravedlnosti a jeho rozpočtu. Podívejte se, v jaké atmosféře ten státní rozpočet projednáváme. V poloprázdném sále, v pátek večer, po týdnu, kdy už jsme tady dvě noci nocovali. Já to považuji za další známku té iracionality a té nekoncepčnosti, co předvádí koalice. Vezměte si, že máte 18 ministrů, tak kdyby vám 18 poslanců vystoupilo a chtělo s těmi ministry debatovat, tak je to 18 dialogů, a vy to v podstatě dáte na pátek a ještě do toho je vloženo hlasování o pandemickém zákonu.

Já kvituji velmi tedy, abych byl pozitivní, že vaši ministři vystupují a diskutují. To je věc pozitivní a toho si vážím. Ono to tady není vidět, ale pan ministr financí a premiér jsou v sále, i když nejsou zrovna za mnou.

Víte, já jsem si vždycky představoval, že rozpočet má být nějaký rozumný výhled dobrého hospodáře, že to není nějaká přehlídka tupých škrtů á la foxteriér, jak jsme se dneska dozvěděli. Já si myslím, že rozpočet by hlavně neměla být hra s čísly, o které každý zasvěcený ví, že to není pravda, že ty pseudoškrty jsou jenom na papíře, že to vlastně není možné dodržet. A dokonce popírají realitu a právní závazky České republiky. Já vám to chci demonstrovat právě na rozpočtu Ministerstva spravedlnosti.

Pan ministr spravedlnosti tady není, my už máme takovou tradici, já vždycky, když vystupuji v důvěře vládě nebo interpelaci, on tady není, takže já mu to nevyčítám, jenom prostě bych mu chtěl vyřídit, tak aby tomu rozuměl, že celý ten rozpočet jeho resortu je šméčko a je to fligna. A já vám to teď vysvětlím na základních číslech.