Zvolil jsem faktickou poznámku. Víte, byl jsem poměrně umírněný a korektní i ve vyjádřeních do sdělovacích prostředků. Teď si to asi trochu vychutnám. Nezlobte se, pane předsedo Stanjuro, prostřednictvím předsedajícího. Když předsedající dostane návrh na mimořádnou schůzi, musí ji svolat do deseti dnů, a každý poslanec má právo mít pět dnů předem pozvánku. Mně zbývá pět dnů. To není mnoho. A když jsem dostal žádost na mimořádnou schůzi, vzal jsem telefon a komu myslíte, že jsem volal úplně prvnímu? Zavolal jsem panu Stanjurovi. Kdy chcete tu schůzi? Navrhoval jsem mu v pátek od 11.00 hodin, že bychom tady dvě hodiny něco dělali, udělaly se volby a že by to bylo v pátek. Pan Stanjura mi řekl - ne, to ne, to je málo. Udělejte to ve čtvrtek. Já říkám - ve čtvrtek jsou interpelace. Když se ve středu přeruší na pátek, tak to možné je, už se to v minulosti dělalo. Musel jsem si to ověřit u organizačního odboru, protože jsem to sám ještě takhle nedělal. Pak jsem zavolal panu předsedovi Michálkovi, jestli s tím souhlasí. Neměl problém. Pak jsem zavolal pana předsedu Bartoška. Zeptal jsem se - nemá s tím problém. A pak jsem to řekl panu Faltýnkovi. Tak mi řekněte, co jsem dělal nekorektního, vzhledem k Poslanecké sněmovně, když to napřed řeším s těmi, co schůzi vyvolali, a chci jim vyjít vstříc. A neřekl jsem to ani novinářům včera. A vy mi teď donesete tady tohle. Tak já už nevím, kdo je tady normální v sále. Co se týče debaty k jednacímu řádu, prosím vás, vraťme se k tomu. Já vás moc prosím. Zase - byla velice věcná a konstruktivní debata v rámci té pracovní skupiny. Ze všeho jsou zápisy, ze všeho jsou kopie, že jsem rozesílal ty maily. Jsem připraven i na vrácení, na cokoli. Prostě to je demokratická diskuse. Pojďme se bavit o jednacím řádu.