Druhý pilíř byl neschopný života již v době svého vzniku. Není pravda, že to bylo proto, že sociální demokracie avizovala, že ho po volbách zruší. Myslím, že i potenciální klienti dobře vnímali jeho nevýhodnost, na kterou poukazovala nejen ČSSD, ale i další strany a řada ekonomů. Druhý pilíř byl výhodný spíše pro lidi s nadprůměrným příjmem. Ti ale mají určitě jiné možnosti jak investovat nebo jak se zajistit na stáří.

Je ale třeba motivovat ke spoření na důchod především nízko a středně příjmové skupiny, kterým nezbývá příliš volných prostředků a jedinou šancí jak si přilepšit k důchodu je spořit malé částky, ale dlouhodobě. Koneckonců i některé finanční instituce byly k nabízení tohoto produktu velmi zdrženlivé. Pro udržení lincence a vůbec pro rentabilnost penzijního fondu měla každá pojišťovna povinnost získat minimálně 50 tisíc klientů a některé správně odhadly, že to asi nebude reálné. Za zmínku stojí i nulová garance státu za prostředky vložené do soukromých fondů a problematická likvidita naspořených peněz a to i pro dědice.

Opozice, konkrétně ODS a TOP 09, kritizuje, že rušíme něco, co podle nich fungovalo (nefungovalo), a že nepřicházíme s ničím, co by tento pilíř nahradilo. Jinou reakci bych od nich ani nečekal. Bylo to přece jejich dítě. Poukazují také na to, že průběžný pilíř, garantovaný státem se díky demografickému vývoji dostává do deficitu. Ano, to je pravda. Reformování důchodového systému je nezbytné a je jasné, že to nebude jednoduché. Jeho směřování musí být ale dlouhodobě ekonomicky udržitelné a smysluplné jak pro stát, tak pro budoucí důchodce. Nehovoříme zde o létech, ale desetiletích.