Děkuji za přivítání, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych zde předložil a odůvodnil tento poslanecký návrh, který jsem předložil společně s poslanci napříč politickým spektrem. To bych tedy rád zdůraznil. Nejde tedy o žádný politický návrh, který by směřoval doprava či doleva, ale jde o návrh poslanců. Ale myslím poslanců, kteří v tuto chvíli zastupují i více než 7,5 milionu motoristů, kteří dodržují zákony a chovají se na silnicích zodpovědně.

Návrh jsme po odborné stránce připravovali s Českou kanceláří pojistitelů a podporu mu vyjádřilo i Ministerstvo financí, do jehož gesce novelizovaný zákon samozřejmě spadá. Návrh novely zákona č. 168/1999 sb. získal tedy také kladné stanovisko české vlády. Nyní bych rád uvedl důvody pro změnu toho zákona. Myslím, že je třeba zde i zmínit některé excesy, které se staly. Opilý policista, který na pražských Vinohradech zničil 30 vozidel, vybržďovač, kvůli němuž zemřel při nehodě kojenec, to jsou pouze dva příklady ze zhruba 2600 nehod, které loni způsobili řidiči vozidla právě bez uzavřeného povinného ručení.

Přátelé i kolegové se často diví, že někdo jezdí, a nemá uzavřenou zákonnou pojistku, jak je to vůbec možné. Ano, je tomu tak. A zhruba odhadem 130 000 takovýchto jedinců nemá uzavřeno zákonné ručení a pohybuje se na našich komunikacích. A proto tedy i to, že vás někdo nabourá, právě takovýto, který nemá uzavřenou zákonnou pojistku, tak je to poměrně možné, je to poměrně i častá záležitost. Nebo může být častá záležitost. Škody za neplatiče povinného ručení zaplatí samozřejmě Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu a bude celou tuto částku vymáhat po nepojištěném viníkovi. Škody mohou jít až do desítek milionů korun a na nepojištěných vinících se daří vymoci pouze zlomek z celkové částky a zbytek tedy zůstává na vrub garančního fondu České kanceláře pojistitelů, který je financován pojišťovnami.

Ročně tak pojišťovny přispějí do garančního fondu na nepojištěné škody částkou asi 250 milionů Kč. A tento náklad si samozřejmě promítají pojišťovny do pojistek všem ostatním účastníkům, těm, kteří jsou tedy pojištěni. Položme si tedy otázku, zdali máme být ochotni dobrovolně přispívat viníkům těchto nehod na úhradu škod, které způsobili. Já tedy rozhodně ne. A doufám, nebo myslím si, dámy a pánové, že také vy nemáte chuť přispívat těmto lidem, nezodpovědným lidem.

Před více než dvěma lety jsme zrušili původní systém financování nepojištěných škod. Ano, byl zrušen, protože ten systém nebyl dobrý, byl špatný. A my jsme ve sněmovně tehdy, respektive v rozpočtovém výboru především, dali slib, že toto nahradíme. A toto také je dnes, to, co vám předkládám, výsledkem toho slibu. A je tady před vámi, ve vašich lavicích máte tento návrh zákona. Nepředkládáme tedy stejný návrh, který byl v roce 2014 zrušen, protože ten starý byl opravdu špatný. Měl mnoho vad, měl i nepřiměřený dopad na některé motoristy. Nechceme také dávat České kanceláři pojistitelů neomezenou pravomoc obtěžovat stovky tisíc motoristů ročně výzvami k úhradě příspěvku nepojištěných.