V Poslanecké sněmovně se probírá vyjádření nesouhlasu se sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Co byste poslancům doporučil přijmout?

Nejenom jim. Je totiž nezbytné, aby nejvyšší ústavní činitelé – prezident, premiér, potažmo ministr zahraničních věcí - se bezodkladně obrátili na své protějšky v SRN. S protestní nótou kvůli porušení Česko-německé deklarace z r. 1997. A s výzvou, aby SRN nedovolila svým funkcionářům a občanům uskutečnit jejich záměry spojené s pozváním od tzv. „Občanské iniciativy a festivalu Meeting Brno“ uspořádat v Brně mezi 22.-25.5.2026 sjezd Sudetendeutsche Landsmannschaft-Bundesverband e.V., soukromoprávní neziskové společnosti, vedené od 6.6.1954 v obchodním rejstříku mnichovského soudu pod ev. zn. VR 5524.

Nejvyšší ústavní činitelé by měli přinejmenším konstatovat, že není obvyklé, aby soukromoprávní subjekty s povolením výkonu činnosti na území jednoho státu konaly svoje privátní akce na území jiného státu.

Navíc, když se tento podnik kvůli finanční podpoře od zemské vlády Bavorska ve výši 21. mil. Kč změnil v politickou akci zahraniční moci na území ČR. Neboť premiér této spolkové země a dále i ministr vnitra SRN spojují svojí účast s konáním této akce, n.B.bez pozvání či svolení ústavních činitelů ČR.

Vzhledem k uvedenému by proto měli vyjádřit protest vůči bezprecedentnímu narušení svrchovanosti ČR, zakotvené v čl. 1, odst. 1 Ústavy a žádat SRN, aby uvedeným subjektům v souladu s německým právem s okamžitou platností důrazně nedoporučila tuto činnost vyvíjet na našem území.

To je z pohledu českého práva, ale je možné se dovolávat i práva SRN?

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

5%

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 8521 lidí

Samozřejmě. Protestní nóta by se proto měla dovolávat ust. čl.26/1 „Základního zákona SRN“, který považuje činy, jež by mohly narušit pokojné soužití národů, za protiústavní a dokonce trestné. Neboť programové požadavky SL veřejně zpochybňují mírové uspořádání poměrů po druhé světové válce na území ČSR, a které vzniklo na základě právních aktů jejích reprezentativních orgánů. Jak trestní zákoník druhého nástupnického státu Československa, Slovenské republiky definuje jejich účel v ust. § 417f . A které byly podle nálezu ÚS ČR č. 55/1995 Sb. z 8.3.1995 „vydány ústavním způsobem, ústavním způsobem potvrzeny a jsou platnou součástí našeho právního řádu.“

Protestní nóta by tudíž měla konstatovat, že SL takto útočí proti českému právnímu řádu, jehož jsou součástí. Neboť jejich dobovou alternativou by se stala dlouholetá okupační správa ze strany SSSR, jako tomu bylo v Rakousku až do roku 1955.

V této souvislosti by dále měla nóta upozornit, že v letech 1945 až 1949 o Německu a o nařízení odsunu Němců z ČSR, Polska a Maďarska rozhodli představitelé vítězných mocností v srpnu 1945 v Postupimi. A dodat, že s jakýmikoli výhradami či požadavky za „odsunuté osoby“ se lze obracet pouze na ně. V případě ČSR obzvlášť, neboť žádný z právních aktů ústavních funkcionářů a orgánů ČSR nenařídil jejich odsun. Naopak, ČSR se musela v této souvislosti vyrovnat s následky ztráty statisíců kvalifikovaných pracovních sil, a to vedle nedozírných škod způsobených okupací a ztrátou životů 360 000 osob..

Skutečně by bylo možné v SRN volat SL k trestněprávní odpovědnosti?

Hypoteticky ano, ale s ohledem na zkušenost s přístupem k takovým excesům tomu nevěřím. Nicméně protestní nóta se musí důrazně ohradit proti tomu, aby nejen na území ČR zejména SL podněcoval veřejnost k nenávisti vůči druhému prezidentovi ČSR, a také nejvyššímu představiteli čs. zahraničního odboje proti národně socialistickému násilí a tyranii tzv. Třetí říše proti českému a slovenskému národu, dr. Edvardu Benešovi. V ČR byl nedávný projev této vyvolávané nenávisti zaměřen dokonce i jen na skulpturu připomínající tuto osobnost. Proto se ČR zároveň obrací na SRN, aby její orgány posoudily, zda tímto postupem SL neporušuje ust. § 130 Trestního zákoníku SRN „Podněcování veřejnosti k nenávisti“ (Volksverhetzung).

Po seznámení se s německou právní úpravou čtenáře napadne, jak by bylo možné pohlížet na autory pozvání do Brna…

Zmíněná německá právní úprava posouvá jednání subjektů, které SL pozvaly do ČR, k podezření z trestněprávní odpovědnosti ve smyslu ust. § 318a /1 TrZ. Tj. za neoprávněnou činnost pro cizí moc (volně cituji: kdo v úmyslu ohrozit svrchovanost České republiky vykonává na jejím území činnost pro cizí moc). Dodávám, že do trestního zákoníku byla tato skutková podstata vlastně protlačena minulou vládnoucí koalicí v posledním roce jejího působení…

Psali jsme:

Magyar chce rušit Benešovy dekrety? Ať vysvětlí, kam zmizeli maďarští Němci

„TOP 09 a lidovce už nikdo nepotřebuje.“ Tvrdý verdikt

Jaroslav Kuba: Šícha aneb tuzemským „přátelům“ Posseltova SL se nesmí stát v cestě

Menší, méně vlivný, ale má se k světu. Budil varuje, co v Česku vyrostlo