Jak se zdá „Turek“ chce být viděn, slyšen, chce být chválen. Nedivme se, zjistil, že mu to prochází, dokonce je na chvilku akčním hrdinou. Stačí se ozvat, případně si zaplakat, … a už se sypou do jeho státní kasy miliardy z EU. A jako soused Ruské federace, je veledůležitým členem NATO. A proto i přes své přešlapy si „Turek“ užívá si svých pověstných pět minut slávy. Je nedotknutelný a svou početnou armádou pro NATO nenahraditelný.    

Nedávno sestřelil ruské letadlo Su-24 na Sýrií, sklidil za tento „úspěch“ potlesk od americké režie. Teprve potom se ale zamyslel a zjistil co způsobil. Turek znejistěl, zakoktal se,… americká  režie mu moc neporadila, tak hledal cestu, jak z té šlamastiky ven. Nakonec sklopil hlavu, přiznal barvu…..A tak se i stalo, že v (zahraniční) TV jsme krátce po sestřelu letadla RF sledovali pietní akt, turecká čestná vojenská jednotka nesla rakev s hrdinou RF pilotem Olegem Peškovem. Salutující turečtí důstojníci, vzdávali poslední čest ruskému hrdinovi, který položil svůj život v boji proti ISIS. Dnes již víme, že byl zákeřně zavražděn. Svůj podíl na této vraždě má vedle Turecka i NATO.