Hezký podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

v listopadu v roce 1989 by mě ani ve snu nenapadlo, že se dožiji doby, kdy bude vládu, a to tedy dokonce již podruhé, v krátké době sestavovat člověk s nebývalým konfliktem zájmů, trestně stíhaný, s prapodivnou minulostí. Tuto vládu bude sestavovat s podporou KSČM a kompars jim bude dělat sociální demokracie, strana, kterou komunisti 40 let dusili. Nebo dokonce na 40 let zdusili. Bohužel tento den dnes nastal.

Stydím se za tuto vládu, za vládu Babiše a Zemana, ale jsem přesvědčena, že jednou bude líp. A já pevně věřím, že se dožiji doby, kdy se nad touto etapou našich dějin většina národa bude podivovat a bude se ptát, jak se to vůbec mohlo stát.

Tato země přežila už mnoho hrozného. Přežila komunismus, přežila dobu normalizace a jistě přežije i vaši účast v politice, pane premiére. Jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla, abych využila vaše hesla. Pevně věřím, že to bude trvat mnohem kratší dobu, než se nyní může zdát.

Do politiky jste vstupoval se vznešenými hesly o transparentnosti, o tom, že bude líp, o tom, že vláda musí být složena z profíků. Výsledkem vašeho dosavadního angažmá v politice je totální rozval, postupný návrat starých pořádků, rehabilitace předlistopadového režimu a postupná relativizace všeho, co se zde událo v roce 1989. Do vlády nejste schopen sehnat nikoho, kdo by měl ve společnosti alespoň trochu úcty a respektu. Vaše expertka, nominantka na Ministerstvo spravedlnosti musela odstoupit ještě předtím, než jste vůbec přišel požádat o důvěru. Divím se vám, poslanci za ANO a věřím, že je mezi vámi velká řada velmi slušných a poctivých lidí, že u něčeho podobného chcete asistovat. Jednou se budete stydět, že jste takovouto vládu drželi u moci. A divím se vám, kolegové sociální demokraté, že sami strkáte hlavu do oprátky.