Zelená nafta je v prvé řadě podporou pro velké zemědělské podniky, které pěstují obilí, olejniny nebo kukuřici, což jsou plodiny, které se u nás pěstují na největší ploše. Na rozdíl od zemědělců chovající hospodářská zvířata jsou firmy zaměřené na produkci hospodářských plodin velmi ziskové především na základě plošných dotací, které se vyplácejí podle počtu obdělávaných hektarů půdy. To znamená, že čím větší podnik, tím více dotací dostává. Zelená nafta tak dělá bohatší (a větší) bohatšími (a většími), naopak menší a chudší zemědělce chudšími.

Většina zemědělských podniků, obvykle menší rodinné farmy, navíc kvůli byrokracii spojené s evidencí zelené nafty tuto podporu nevyužívá. Nemají na to čas ani personál, který by se od rána do večera věnoval evidencím a formulářům, jako je tomu u velkých zemědělských firem. To lze dokázat na číslech – v době existence zelené nafty využívalo tuto dotaci asi 13 000 zemědělských firem, zatímco poslední údaje o počtu žadatelů o dotace mluví o 29 000 subjektech. Zelená nafta tak ve skutečnosti prohlubuje nerovnováhu mezi samotnými zemědělci ve prospěch velkých zemědělských podniků zaměřených na rostlinnou produkci. A to je špatně.

Veronika Vrecionová
expertka ODS pro zemědělství a venkov