Vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vážení spoluobčané,
nacházíme se u bodu, který patří určitě k těm nejzásadnějším v době celého volebního funkčního období této Poslanecké sněmovny. Vláda, vláda Andreje Babiše přichází s žádostí o vyslovení důvěry. Možná bych ocenil i to, že tady je naprostá většina ministrů, i pan premiér je osobně přítomný a skutečně tedy vyslechne naše proslovy. Já bych také byl velmi rád, kdyby ty dotazy, které uslyší ode mě, ale i od dalších kolegů z poslaneckého klubu KDU-ČSL, tak aby také na ně dokázal taky reagovat a odpovědět. Nacházíme se totiž v poměrně složité, a všichni to víme, v mezinárodně politické situaci a je zcela zásadní, kdo tuto zemi vede, kdo této zemi vládne, kdo reprezentuje každého občana, každého z vás v zahraničí, kdo hájí naši bezpečnost, bezpečnost našich rodin, zájmy našich občanů. Z řady důvodů, které tady nakonec zaznívaly i včera v projevech, tak já musím jednoznačně konstatovat, KDU-ČSL nemůže vyslovit důvěru vládě Andreje Babiše, není to naše vláda, nedokážeme podpořit to, co je v programu a těch důvodů je celá řada. Já se tady pokusím teď některé znovu připomenout a zdůraznit.
Ten první důvod bych mohl označit jednoduchými dvěma slovy. Možná nebezpečné mlčení. Připomněl jsem v první větě, že zahraniční a bezpečnostní politika jsou skutečně pro tyto dny, příští týdny a měsíce zcela, zcela zásadní, přesto v programovém prohlášení vlády, když si ho podrobně přečtete, tak nenajdete ani jednou slovo Rusko, které je, a já věřím, že se na tom snad všichni shodneme, byť mám jisté pochybnosti minimálně o jednom členovi, koaličním členovi této vlády, tak se shodneme, že je opravdu zásadním ohrožením a nebezpečím nejenom pro Českou republiku, ale i pro Evropu a svět jako takový. Přesto asi zbabělost, nevím koho, premiéra, nedovolila to, aby se toto jednoznačně propsalo jasně a srozumitelně do programového prohlášení vlády. Ano, oceňuji pana vicepremiéra za to, že navštívil minulý týden Ukrajinu, to je jistě v pořádku, ale to, co já vnímám, je zatím velký chaos v zahraniční politice a ve vyjádření jednotlivých koaličních partnerů.
Ten ostudný, hanebný projev předsedy Sněmovny Tomia Okamury, je toho jasným důkazem. Jak je možné, že v Kyjevě, kde v tu chvíli je delegace českého ministra zahraničí, tak poslanec ze stejného poslaneckého klubu bude označovat Severoatlantickou alianci za viníka války. Vždyť je to úplně absurdní. Všichni cítíte, vnímáte ten chaos, který v této zahraniční politice je. A myslím, že tohleto není obraz, který nám dělá čest v zahraničí, poškozuje Českou republiku, u našich zahraničních partnerů, vytváří velké nejistoty, a to je jeden z důvodů, proč nemůžeme dát této vládě důvěru. Nebezpečné mlčení.
Druhý důvod je zcela nabíledni. A když jsem včera tady seděl celou dobu a pečlivě poslouchal projev premiéra Andreje Babiše, tak se mi to znovu potvrdilo. Vláda slibuje všechno všem. Ty sliby, když je napočítáme a dělali to ekonomové, rozpočtáři, makroekonomové, dostaneme se na částku za celé čtyři roky vysoce převyšující 700 miliard korun. Jsou to sliby, které ročně budou stát státní rozpočet, dámy a pánové, řádově vyšší desítky, možná nižší stovky miliard korun. To je určitě dobré a rádo se to poslouchá. Já věřím, že i veřejnost tomuto tleská, ale já se ptám, kdo ten rozpočtový armagedon ve finále zaplatí. Budou to příští generace? Budou to generace našich dětí, našich vnoučat? Protože to prostě nemůže vycházet. A já se ptám Motoristů, ptám se, pane předsedo, pane vicepremiére, Macinko, vás, toto je v souladu s programem vašeho hnutí, s tím jste vstupovali do vlády, že půjdete cestou rozpočtového armagedonu? To znamená, ta rovnice, která nikdy nemůže vycházet. Výdaje v řádu desítek, stovek miliard. A ta vaše zcela nesmyslná představa o tom, že to zaplatíte tím, že si došlápnete na šedou ekonomiku? To jsou jednotky miliard korun, říkají vám to všichni ekonomové, prostě toto nemůže vycházet.
Nemůžete slibovat snižování daní na straně jedné, nemůžete podvazovat příjmy státního rozpočtu a na straně druhé slibovat nové výdaje, nové výdaje v řádu desítek miliard korun.
Třetí věc, kterou musím tady zdůraznit, já se jí pak dotknu ještě dál ve svých slovech. Pro lidovce, pro křesťanské demokraty, rodiče, rodiny byli vždy na prvním místě a bude tomu tak i nadále. Proto jsme ve velkých rozpacích a opravdu nevidíme rádi to, že na straně jedné v programovém prohlášení vlády čteme o tom, jak vláda chce rodiče, rodiny podporovat, a na straně druhé vidíme naprostou destrukci expertů a odborníků, kteří se věnovali ochraně práv dětí, kteří se věnovali rodinné politice na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Šest set odborníků, expertů, vám to napsalo, pane ministře Juchelko, přesto jdete cestou absolutní destrukce prorodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. A to považujeme za velké nebezpečí. A pak tedy znamenají to, že slova v programovém prohlášení vlády jsou pouze prázdnými hesly, ničím jiným.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Čtvrtý důvod, svoboda není samozřejmost. O tu svobodu jsme povinni i na základě slibu, který jsme jako poslanci a vy jako ministři, členové vlády, také skládali, když jste byli jmenováni panem prezidentem, tak se musí pečovat. Jedním ze základních atributů svobodné demokratické společnosti jsou nezávislá média, mám na mysli nezávislá veřejnoprávní média a pokud tady slyšíme o tom, že budeme rušit koncesionářské poplatky, což určitě může být legitimní nástroj, ale tak já se ptám, za prvé, kde na to vezmete v tom státním rozpočtu ty další miliardy korun, na to, aby veřejnoprávní média mohla nějak fungovat. A bude to potom znamenat to, že ten rozpočet bude závislý na vůli ministra vlády, premiéra a ta média budou, ať už přímo či nepřímo podvázána tím, že by měla poslouchat, měla by hovořit tak, jak si bude přát jakákoliv vládní konstelace. To se nejedná jenom o vaši vládu, jedná se o jakékoliv další budoucí vlády. Toto považuju za velké nebezpečí, a proto znovu říkám, lidovci nemohou dát této vládě důvěru.
A pátý důvod, ten bych tady nejraději úplně pominul, ale bohužel je potřeba říct, a řekl bych, že u standardní vlády, u standardního demokratického vládnutí by tohle tady vůbec být jmenováno nemělo, ale prostě pravidla musí platit pro všechny. Mnohokrát v minulých dnech, u různých kauz, vyjádření osoby Filipa Turka a dalších, se ukázalo, že tato vládní koalice je v zásadě v tuto chvíli postavena na příslibu právní beztrestnosti. Připomínám, že nás v nejbližší době bude čekat hlasování o vydání či nevydání dvou předsedů koaličních stran k pokračování trestního řízení. KDU-ČSL vždy stála a bude stát na straně právního státu a rovnosti před zákonem. Není to tak, že bychom si tady všichni měli být rovni, ale někteří si jsou rovnější, ale bohužel takto to v tuto chvíli je. Před tou spravedlností, pane premiére, pane předsedo Okamuro, prostřednictvím předsedajícího, protože vy nejste člen vlády, tak před tím skutečně neutečete. V okamžiku, kdy pozbudete mandát člena Poslanecké sněmovny, tak ta spravedlnost stejně bude pokračovat v tom bodu, kde pravděpodobně bude vůlí sto osmičky přerušena. Ale toto považujeme za zbabělost a nerovnost před zákonem, a proto KDU-ČSL nemůže této vládě vyslovit důvěru.
Když jsem si otevřel programové prohlášení vlády, tak v první větě, dámy a pánové, si dovolím citovat slova: "Česká republika stojí na prahu období, kdy je nutné obnovit důvěru občanů ve stát a jeho instituce." Když pominu to, že tady už od okamžiku jmenování vlády je vykreslovaná Česká republika jako spálená země, což je daleko, daleko od skutečnosti a reality, tak já se ptám, kde ta důvěra a jak je narušena, když vláda toto programové prohlášení minulý týden schválila a dva dny poté, dva dny poté jeden z klíčových představitelů, pan vicepremiér Macinka, začal veřejně zpochybňovat ústavní instituce, nestrannost ústavních soudců. No, to je něco šíleného. Ústavní soud, který je posledním a nezávislým garantem ústavnosti a ústavních principů v České republice, tak jeho nezávislost je zpochybňována předsedou koaliční strany a vicepremiérem této vlády. Tak, jak tyto dvě věci jdou dohromady? Na straně jedné chcete obnovovat důvěru ve stát, v jeho instituce a tu důvěru sami popřete flagrantním způsobem dva dny poté, co programové prohlášení vlády schválíte, pokud chce vláda obnovovat důvěru občanů ve stát, pak by měla začít u sebe, vážené ministryně, vážení ministři, pane premiére, a to u respektu, k ústavnímu pořádku této země.
Důvěra občanů ve stát se ale netvoří jenom ve vztahu k institucím, ale tvoří se v každodenním životě, v životě rodin a tak dále. A právě tam začínají první kroky této vlády velmi vážně selhávat. Už jsem tady hovořil o té nelichotivé vizitce kroků nového ministra práce a sociálních věcí. Své vládnutí jste zahájili personálními zásahy, odchody odborníků, kteří se dlouhodobě věnovali pomoci ohroženým rodinám a dětem, místo, abyste navázali na funkční a dobrou práci pana ministra Jurečky. Tyto kroky vyvolaly vážné obavy napříč odbornou veřejností a znovu připomenu, vedly k výzvě přibližně 600 organizací pracujících s dětmi a rodinami po celé České republice. Varují před neuváženým oslabováním systému podpory tam, kde je nejvíce potřeba, a to jsou rodiče, to jsou rodiny. Za naší vlády jsme rodiny podporovali měřitelnými kroky - zvýšení rodičovského příspěvku na 350 000 korun, podporou dětských skupin, zavedením možnosti vyřídit rodičovský příspěvek, on-line, prosazováním lepšího slaďování rodinného a pracovního života, navýšením přídavku na dítě, zjednodušením náhradní péče o děti, podporou pěstounů i narovnáním rodičovského příspěvku pro vícerčata.
Pokud ale nová vláda tyto oblasti oslabuje hned na svém začátku, pak tím vysílá bohužel jasný signál, že rodina a rodiče pro ni nejsou skutečnou prioritou, ale jenom prázdným heslem. Je zvláštní, že na tyto experty, odborníky, se peníze nenajdou, ale na opravdu ostudnou trafiku pro různé vládní zmocněnce nebo někoho, kdo má jakoby kvazi někde řídit Ministerstvo životního prostředí, tak na to peníze máte, na to peníze najdete. Ale na to, aby skutečně experti, kteří tady působí dlouhodobě napříč vládami, ministry, kabinety, tak na ty peníze nejsou.
Vláda dále ve svém programovém prohlášení hovoří o zdravých veřejných financích. Já už jsem tady zmínil, ale tohle to je důležité skutečně připomenout, o návratu k vyrovnaným rozpočtům a o odpovědném hospodařením státu. Když se ale podíváme na konkrétní návrhy, vidíme spíše katalog slibů ve stylu dáme všechno všem, kdekomu zvýšíme platy, nástupní platy. Ta čísla tady opakovaně zaznívala. Mluvíte i v souvislosti už se státním rozpočtem na rok 2026 o převedení poplatků pouze na stát, o vyšších valorizacích důchodů, zastropování odvodů OSVČ, zvýšení rodičovského příspěvku, obnovení školkovného, návratu slev na jízdném a tak dále, a tak dále. Jsou to všechno líbivé položky, ale jaký je stav příjmové strany státního rozpočtu, státní kasy? Toto nejsou drobné položky, to jsou desítky, nižší stovky miliard korun ročně. Přesto vláda tvrdí, že současně nebude zvyšovat daně. Tak já se ptám, jestli ten rozpor vidím jenom já, nebo jestli ji vidíte i vy všichni. Kde se na to vezme? A dovolím si tady opět citovat. Vláda bude tato opatření financovat z úspor na provozu státu. Podepisuju, skvěle, jsem zvědav, kolik dokážete na tom provozu skutečně ušetřit. Jako bývalý ministr o tom něco vím. S efektivnější správy daní, souhlasím, potírání šedé ekonomiky, souhlasím. I experti, ekonomové, a myslím, že paní ministryně Schillerová to moc dobře ví, hovoří o jednotkách miliard korun, maximálně nižších desítkách, spíš jednotkách. Čili jsem přesvědčen o tom, že i vy sami coby zhotovitelé programového prohlášení vlády, tomu nemůžete věřit. Přitom fráze zdravé veřejné finance, to by neměl být pouhý slogan, ale každodenní odpovědnost za rozhodnutí, která mají dopad na budoucnost této země, jestli vláda opravdu začne všechny tyto sliby naplňovat, aniž by řekla, kde to reálně zaplatí a nezavede opatření ke zvýšení příjmů, pak neobnovuje důvěru ve stát, ale systematicky ho podkopává. Účet za tento rozpočtový armagedon totiž nakonec nepřijde vládě. Ne vám, ne premiérovi Babišovi nebo paní ministryni Schillerové. Ten účet přijde našim dětem a našim vnukům. A to je to, co je velmi nebezpečné, protože samozřejmě vy tu odpovědnost neponesete.
Připomenu, že - a bude o tom debata určitě při státním rozpočtu - máme tady zákon o rozpočtové odpovědnosti, pro který hlasoval i Andrej Babiš, pro který hlasovalo hnutí ANO, a nedovedu si představit, že by vláda přicházela s návrhem rozpočtu, kterým by porušovala zákony této země. I tím chcete obnovovat důvěru ve stát, důvěru v právní stát?
Dále se musím zastavit u záměru vlády zrušit poplatky veřejnoprávním médiím s odůvodněním, že se tím údajně sníží zátěž pro občany a firmy. Ve skutečnosti se ale bavíme o dvou zásadních problémech, už jsem tady připomněl. Za prvé jde o další přímý výdaj státního rozpočtu, který vláda nijak nekryje. Za druhé, a to považuji za závažnější, ten krok skutečně může ohrozit nezávislost - nezávislost veřejnoprávních médií. A pokud nová vládní koalice tvrdí, že tomu tak není, pak jednoduše neříkáte občanům pravdu. Ve chvíli, kdy bude financování České televize a Českého rozhlasu plně závislé na státním rozpočtu, nebude rozhodující zákon, ale politická vůle ministra, politická vůle premiéra, politická vůle vlády. A pokud bude o výši těchto prostředků rozhodovat Andrej Babiš, pak všichni víme, jakým způsobem on chápe vztah k médiím, k České televizi, k Českému rozhlasu.
Každé sestavování státního rozpočtu se může změnit fakticky v politické licitování o tom, za jakou míru loajality dostanou veřejnoprávní média prostředky na svůj provoz. Není to hypotéza, to je reálné riziko. A můžeme se podívat, jak naprosto podobná situace analogicky vypadala na Slovensku, jak vypadala v Maďarsku, jak na tom na základě renomovaných průzkumů jsou hodnoty nezávislosti médií veřejné služby, na jaké příčce je Česká republika - myslím, že to je 10. místo, kde máme Maďarsko, kde máme Slovensko - 68., respektive 38. místo.
A právě tady se možná dostáváme také k zahraniční politice této vlády. Opět si dovolím citovat z jejího programového prohlášení: Důležitou prioritou naší zahraniční politiky je obnova a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny. Současná vládní koalice nás v minulosti opakovaně obviňovala z toho, že jsme vztahy ve V4 rozbili a že to je naše vina, ale znovu opakuji, to není pravda a je to jednoduše doložitelné, když se podíváte do různých mediálních reportů. Vztahy v rámci V4 se totiž nezačaly drolit kvůli České republice, ale krátce po zahájení ruské agrese na Ukrajině právě pro rozdílné postoje k této válce. Zvláště dramaticky to bylo viděno mezi Polskem a Maďarskem a tam jsou počátky drolení tohoto uskupení V4. Premiér Viktor Orbán dlouhodobě relativizuje ruskou agresi, jezdí do Moskvy legitimizovat režim Vladimira Putina a bohužel tímto směrem ho následuje slovenský premiér Robert Fico. A já se ptám, kroky, výroky některých členů vaší vládní koalice, když slyším slova Jindřicha Rajchla, paní poslankyně Majerové, pana předsedy Okamury, jednoznačně proruská. To je, jak když se postaví před vás evropský mluvčí Kremlu nebo něco podobného. Tak toto je - jak toto zapadá do programového prohlášení vlády, do kapitoly zahraniční politika? Není toto téměř na hraně přímé či nepřímé vlastizrady naší země? Toto má něco společného s vlastenectvím? Zpochybňování teroristického útoku ve Vrběticích předsedou koaličního poslaneckého klubu? Zpochybňování toho, co nakonec potvrdil Andrej Babiš jako premiér? Vždyť je to absurdní! Vidíte v tom nějakou jednotu? Vidíte v tom nějakou jasnou jednotnou pozici zahraniční mezinárodní politiky?
Už jsem tady zmínil, a musím to ocenit, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka v minulém týdnu navštívil Ukrajinu. Považuji tuto cestu nejen jako gesto za věc, která je důležitá. Ale to, pane vicepremiére, co ohrožuje a co poškozuje naši zahraniční politiku, tak je právě ten hluboký rozkol v zahraniční politice ve vaší samotné vládní koalici. Nepřekryjete ho vašimi slovy, nepřekryjete ho vašimi cestami. Ten je naprosto zjevný a myslím, že ho musíte vnímat i vy. Není možné, aby si vládní většina do čela Poslanecké sněmovny postavila člověka, který dlouhodobě šíří ruskou propagandu. Spolu se svými stranickými kolegy fakticky funguje, jak už jsem řekl, jako hlásná trouba Kremlu. Nelze navenek působit tak, že jeden den podporujeme Ukrajinu a druhý den podporu relativizujeme a třetí den ji znovu potvrzujeme. Toto je něco, co je naprosto nečitelné směrem k našim partnerům, je to nedůstojné České republiky a dlouhodobě nás to poškozuje.
Dovolte mi se krátce, já se pak nebudu hlásit už do té obecné rozpravy, ale musím se zastavit také u rezortu, za který jsem víc jak dva a půl roku nesl odpovědnost. Včera jsem tady velmi pečlivě poslouchal příspěvek pana ministra zemědělství Šebestyána, tak si to určitě zaslouží i nějakou míru komentáře, možná také dotazů, pane ministře. Věřím, že na ně budete potom schopen reagovat. Musím říct, že v tom, co jste říkal, tak to není tak, že bych s některými věcmi nesouhlasil. Nakonec jsem rád, že řadu těch věcí přebíráte od naší vlády, od mého působení coby ministra zemědělství.
Musím říct, že se naprosto shodneme v tom, že celý sektor zemědělství musí být vnímán, pane premiére, musí být vnímán tak, jako byl za naší vlády, to je ten rozdíl, vy jste to takhle asi nevnímali, ale jako strategický bezpečnostní sektor. Říkal jsem to vždycky nahlas na evropské úrovni, říkal jsem to při jednání vlády, opakoval jsem to tady ve Sněmovně. Ano, zemědělství, potravinářství, ale také průmysl - nebo ne průmysl, omlouvám se, ale oblast vodohospodářské infrastruktury, oblast přírody, lesnictví, to jsou všechno věci, které patří do té struktury strategického bezpečnostního sektoru.
Proto úplně nerozumím tomu, když se totiž podívám například na vodohospodářskou infrastrukturu, na zdroje pitné vody, zvláště ty, které máme v našich přehradách, které jsou a mohou být ohroženy v době této složité zahraniční mezinárodní politické situace, a víme o tom, že jsme nebyli prosti útoků na tuto klíčovou infrastrukturu, je to pitná voda, ta je zásadní pro tuto zemi, pro tuto společnost, pro tyto rodiny, tak v okamžiku, kdy nastoupíte jako ministr a zrušíte odbor bezpečnosti a krizového řízení, uděláte z něj jenom nějaké oddělení na Ministerstvu zemědělství, já to nepovažuji za krok, který by posílil bezpečnost této země, posílil bezpečnost občanů České republiky. Považuji to skutečně za chybu. Říkám tady velmi otevřeně, protože to není jenom otázka vody a pitné vody, je to otázka potravinové bezpečnosti. Naše ministerstvo, Ministerstvo zemědělství musí být ve velmi úzké kooperaci se státní správou hmotných rezerv, musí být připraveno zajistit potravinovou bezpečnost pro vás, pro naše rodiny, pro občany této země. A oslabovat po té řekněme úřednické, formální linii právě tuto bezpečnost tím, že zruším klíčový odbor v této oblasti na Ministerstvu zemědělství, považuji za chybný krok.
Včera jste také zmiňoval to, že zemědělskému sektoru se úplně nedaří, tak já tedy tady použiji konkrétní data, která včera zveřejnil zemědělský svaz. Je to první predikce, ona se nebude asi příliš lišit, a ta predikce, dámy a pánové, říká, že zemědělský sektor loni svůj zisk zdvojnásobil, více jak zdvojnásobil. Ta predikce uvádí číslo 9,7 miliardy korun. Je to víc jak dvojnásobek oproti roku 2024. Já to považuji za dobrou zprávu. Samozřejmě souhlasím s tím, že to není zásluha ministra nebo vlády nebo ministerstva. Do toho se promítají ceny na trhu, živočišná výroba, toto všechno samozřejmě vím a rozumím tomu. A samozřejmě, kdo se věnuje třeba jenom rostlinné výrobě, tak na tom zdaleka není tak dobře. Ale to je jeho podnikatelské rozhodnutí. Ale na tom se ukazuje také to, že když jsme dlouhodobě podporovali například právě oblast, sektor živočišné výroby, tak to nese ty plody, nese to to ovoce, a to jak na té úrovni evropských, tak na té úrovni národních dotací. Čili není to tak, že ten sektor by byl na kolenou. Je potřeba větší míry odvahy, podnikatelské odvahy a je potřeba také dobře pracovat se zacílením té podpory. Proto mě mrzí - proto mě mrzí, pane ministře, že v programovém prohlášení vlády nemáte ani slovo - ani slovo o tom, že byste podporovali, a vy jste to dokonce včera myslím ani nezmínil, nové finanční nástroje, které budou spíše podporou a motivací pro zemědělské subjekty, ať už pro malé rodinné farmy, nebo pro střední a větší podniky, a to formou úrokové podpory, formou podpory pojištění.
To jsou ty věci, které mohou dále stabilizovat situaci v sektoru zemědělství. Bohužel, zmínka o tom nikde příliš žádná není.
Jsem rád, že jste včera ve svém projevu, alespoň v projevu, protože v programovém prohlášení vlády o tom taky nemáte ani řádku, hovořil o důležitosti generační obměny. Obměny, zdůrazňuji. To si myslím, že je důležité a bylo by dobře, kdyby pokračovala podpora i ke střednímu zemědělskému školství, aby pokračovala podpora, a vy jste zmiňoval precizní zemědělství například. Oceňuji to, ano, myslím, že v tomto jsme také ve shodě a bude dobře, když tyto charakteristiky moderních trendů, protože pak máme taky systémy regenerativního zemědělství a další, nebudou nikdy většinové, ale podporovat tyto moderní trendy se může pozitivně propsat do kondice celého sektoru a může se to logicky, samozřejmě pozitivně propsat i do ochrany přírody, krajiny, půdy, vody a dalších.
Dotačně... vy jste tady včera hovořil o tom, že byste chtěl, nebo že to je cíl vlády, aby zemědělství přestalo být dotačně závislé. No, to je, pane ministře, a vy to myslím velmi dobře víte, to je z mého pohledu nesplnitelné přání. Pokud to dokážete, tak vás nominují na Nobelovu cenu za ekonomiku asi, protože to byste byl první ministr v Evropě a první vláda, která by něco podobného dokázala. Bohužel ano, já říkám bohužel, ale evropské zemědělství dlouhodobě je bohužel sektor závislý na té podpoře, a proto jsou také nastaveny. Je potřeba, aby tato podpora byla nastavena spravedlivě. Je potřeba, to tam také nějak nemáte uvedeno, jak se postavíte k novému vyjednávání společné zemědělské politiky po roce 2027. Jak budete sledovat propojenost podniků. Jak budete zastropovávat ty dotace tak, abyste skutečně je dokázal d ostat k těm středně velkým farmám a podnikům, kde potom máte i tu klíčovou živočišnou výrobu, která vám bude zajišťovat tu potravinovou bezpečnost.
Já trochu varuju před tím slovem soběstačnost, protože to je mantra, která ale je přebírána od, řekl bych, některých radikálních zemědělských kruhů a nepovažuji ji za správnou. Je potřeba zajistit potravinovou bezpečnost a je potřeba dělat kroky, které nepovedou ke zdražování potravin vás (vám) občanů (občanům) České republiky. Já, když jsem si přečetl slova této vlády o tom, že začnete kontrolovat marže, možná v krajním případě omezovat dovozy potravin, tak, dámy a pánové, to vám zdraží potraviny, to se promítne do vašich peněženek.
Překvapilo mě, že se o tom stále hovoří, když pan premiér Babiš, který byl u předávání rezortu, tak se podivoval, že to vůbec máte v programovém prohlášení vlády, tak nevím, jaká je tady informovanost nebo konzistence, pan premiér tady teď bohužel není, ale možná, že to ještě tedy prověří, jestli teda opravdu jako chcete, nebo nechcete dělat kroky, které povedou ke zdražení potravin v České republice. Docela by mě zajímalo, když jsem někde četl, že jednáte s řetězci, co vám na to zástupci obchodu řekli. Je potřeba chtít (mít?) férová pravidla.
Je potřeba, aby český zákazník byl ve stejném postavení jako bavorský, dánský, rakouský, ale není možné zasahovat do volného trhu. To totiž povede k tomu samému, k čemu vedly kroky Viktora Orbána v Maďarsku. Najděte si to, podívejte se. V Maďarsku to vedlo k dramatickému zdražení potravin. Takže toto jsou věci, které považuju přece jenom ze poněkud nebezpečné.
Musím zmínit další věc, mám tady ty otázky, tak já bych je teď mohl tady možná uvést. V té kapitole Zemědělství jsou některé zjevné rozpory. Nemůžete v jedné větě současně hovořit nezvyšování byrokracie, nezakládání nových úřadů a současně zřizovat - dámy a pánové, nevím, jestli jste si toho všimli, přece jenom je to detail v jedné kapitole - funkci potravinového ombudsmana. Pane ministře, ptám se, co bude ten potravinový ombudsman dělat? Máme tady Státní zemědělskou potravinářskou inspekci. Pan ředitel Klanica selhává? On neplní tu funkci, kterou potravinářská inspekce má? Já tedy mohu říci, že jednoznačně ano, jednoznačně ano plní přesně to, co má, a na rozdíl třeba od České obchodní inspekce, tak jsme to byli my, SZPI, která velmi tvrdě tím, jak kontrolovala kvalitu a bezpečnost potravin a zemědělských produktů, tak se zasloužila o narovnání té situace na trhu v České republice. Takže je to profesionální instituce. Nechápu, proč tady budete vytvářet další flek, další trafiku pro nějakého potravinového ombudsmana, co bude dělat? Bude chodit a sbírat vám účtenky po obchodech nebo cedulky z regálů, kolik co stojí? Vždyť je to úplný nesmysl. Máme Státní veterinární správu, ta toto samé dělá u všech potravin živočišného původu. Tak já se ptám tedy, co bude rolí potravinového ombudsmana? Kdo to bude a k čemu to bude dobré? A jak současně nebudete zvyšovat byrokracii? Každý úřad prostě s sebou logicky nese nějaké zvýšení byrokracie, byť může být minimální.
Chcete rušit vymezení erozních oblastí, ochranu půdy zajistit praktickými opatřeními v terénu, tak taky se ptám, co to znamená, jak zajistíte ochranu toho nejcennějšího. Půda je totiž to nejcennější, co zemědělec, co farmář má k dispozici. Je to dědictví často děděné po generace. Pokud budeme oslabovat ochranu zemědělského půdního fondu, tak to považuju za velmi chybné.
Mimochodem vy jste tady zmiňoval, že chcete dál pokračovat v rozšiřování blokací ochrany zemědělského půdního fondu, to jsme už dělali za naší vlády, schválili jsme novely zákonů. Dneska už nemůžete stavět sklady, haly, logistická centra na té nejkvalitnější půdě bonity 1, 2 a tak dále.
To, co považuju za velmi důležité, jakým způsobem se vypořádáte s největším problémem - a opět v program prohlášení vlády o tom není ani slovo - největším problémem našich lesů, a to jsou škody, které jsou působené přemnoženou spárkatou, případně černou zvěří. Není o tom v programovém prohlášení ani slovo, ani věta, dokonce ani vy jste to včera nezmínil.
Já se ptám, zda tedy bude možné se dohodnout na nějaké novele mysliveckého zákona, protože víme, že tyto škody v řádu miliard korun ročně páchá přemnožená zvěř a vy pravděpodobně na základě nějakého zadání se tomu odmítáte věnovat.
Vítám, souhlasím s podporou dřevozpracujícího průmyslu. Bylo by úplně nejlepší, kdybyste dokázal tento sektor spolu s komunikací s Hospodářskou komorou... abyste navázal na tu spolupráci se sekcí dřevozpracujícího průmyslu - tak podporovat. Určitě se těším na tu debatu k dřevařskému fondu, protože to jste zmiňoval včera, nemáte to v programovém prohlášení vlády, ale nepovažuju tu myšlenku za takovou, která by nemohla fungovat. My jsme o tom tu debatu vedli, nenašli jsme politickou shodu. Já se na tu debatu tady určitě těším.
Co mě ale velmi zneklidňuje, a tady na to musím reagovat, podle mých informací, které mám, tak jste dnes odvolal generálního ředitele Lesů České republiky. Tak to je věc, kterou bude minimálně dobré sledovat. Já neznám ty důvody, neměl jsem možnost se s těmi důvody seznámit, ale generální ředitel Lesů České republiky fungoval jako profesionál. Byl vybrán ve zcela otevřeném, transparentním výběrovém řízení ještě za mého předchůdce Zdeňka Nekuly tehdy. A musím říct, že pokud jde o správu státního podniku, tak fungoval jako naprostý profesionál a docela by mě zajímalo spíš to, co bude následovat a kdo, a jestli už někdo takový vybrán, bude generální ředitel Lesů České republiky, zda tady jsou nějaké další byznysové zájmy, zájmy někoho z členů vlády a podobně. Považuji toto za velmi znepokojivé informace a bude dobře, když se tomu nejenom já, ale i média budou velmi podrobně věnovat.
Jsem rád, že jste včera alespoň tady u toho pultíku připomněl takové oblasti, které jste také zcela pominuli v programovém prohlášení vlády, jako je podpora ekologického zemědělství, jako je podpora produkce biopotravin, chybělo mi to tam, stejně tak jako třeba podpora lokální produkce regionálních potravin. Tak oceňuji to, že to tady včera, pane ministře, z vašich úst zaznělo, protože tohleto považuji taky za velmi, důležité.
Stejně tak jako budování těch důležitých infrastrukturních staveb v oblasti vodního hospodářství. Vodní dílo Skalička není vodní nádrží, jenom připomenu, je to velký suchý poldr, tam se to změnilo za naší vlády, je to jedna z důležitých protipovodňových akcí nebo staveb v Povodí řeky Bečvy. Bude dobře, když na ty naše kroky navážete. Stejně tak bych si velmi přál, aby byl dodržen ten harmonogram, který byl nastaven v případě přípravy výstavby vodního díla Nové Heřminovy. Předal jsem vám ten projekt v okamžiku, kdy je požádáno o stavební povolení a je vydána EIA, to si myslím, že velmi důležité. A tady držím palce a budu samozřejmě podporovat to, aby toto dílo, které může pomoci, nebo ne může, ale které výrazně pomůže s protipovodňovou ochranou desetitisíců obyvatel na Krnovsku, Opavsku, tak, aby skutečně běželo tak, jak bylo i s vedením státního podniku Povodí Odry skutečně naplánováno.
Tak tolik alespoň výběr některých těch dotazů. Já bych samozřejmě k té kapitole jich měl ještě více.
Dovolte mi ale nakonec mého projevu, dámy a pánové, se vrátit k té první větě programového prohlášení vlády, kde deklarujete, že obnovíte důvěru ve stát a instituce. Důvěru občanů ve stát neobnovíme tím, že budeme slibovat nemožné, zpochybňovat fungování institucí a relativizovat naše hodnoty. Důvěru lze obnovit jen odpovědností, pravdivostí a jasným ukotvením České republiky mezi demokratickými státy, kam historicky, hodnotově i bezpečnostně Česká republika patří. To bych si přál, přál bych to občanům České republiky, naší zemi, aby takto postupovala a prezentovala se toto vláda. Bohužel z toho programového prohlášení vlády, ale i z těch slov, která tady zaznívají, tak já, my lidovci, křesťanští demokraté tento pocit nemáme, proto znovu říkám, nemůžeme vyslovit vládě Andreje Babiše důvěru.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
