Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové,

já bych začal spíše obecnou poznámkou k těm obavám, které tady plynou. Ano, skutečně příští týden to budou, pokud se nepletu, dva roky, kdy začalo platit evropské nařízení. Od té doby Ministerstvo vnitra potažmo vláda nebyly schopny předložit patřičný zákon a dostáváme ho v situaci, kdy naopak za měsíc nebo měsíc a kus, 25. května, máme povinnost se evropským nařízením řídit. Na druhou stranu pokud se podíváme do jiných států Evropské unie, tak podle těch informací, které mám, třetina zemí je na tom ještě podstatně hůře s implementací evropského nařízení než Česká republika, zhruba třetina zemí je na tom tak, jako my, tzn. probíhá tam implementace a přijímání národních legislativ, a pouze zhruba třetina zemí je připravena tak, aby 25. května mohly začít plně fungovat v relaci evropského nařízení. To jenom situace, jaká panuje, že určitě nejsme v tomto smyslu někde na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Jeden kolega navštívil nedávno Francii a ptal se několika starostů ve Francii, jestli vědí něco o GDPR, a koukali na něj naprosto netušíc, o co se jedná. Na druhou stranu já tím nechci zlehčovat to, že když něco máme plnit, tak že bychom k tomu měli přistupovat lehkovážně. Na druhou stranu za klub KDU-ČSL se připojujeme k tomu, co už tady zaznělo - ten právní předpis je tak zásadní a tak složitý a komplikovaný, že by určitě neměl být projednáván v režimu § 90. Možná je skutečně na zvážení to, zda i ty lhůty neprodloužit, abychom přijali skutečně normu, která bude v souladu i se všemi dalšími ústavou chráněnými právy a zájmy občanů. Tolik tedy obecná poznámka.

Pokud jde o konkrétní obsah tohoto návrhu, tak zásadní věci tady detailně už říkal pan zpravodaj. Nechci tady prodlužovat čas a věci opakovat. Okomentoval bych jedinou věc a vlastně i ta zazněla tady už od kolegyně Kovářové. Pokud dnes hovoříte se starosty, tak rezonují dvě věci, dva problémy, které je trápí. Je to právě nařízení GDPR a pak případně ještě tady také už probíraný střet zájmů. Sankce, které v tuto chvíli jsou uváděny, těch 10 mil., v situaci, kdy skutečně - a tady si dovolím odcitovat čl. 83 odst. 7 evropského nařízení - každý členský stát může stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě. Je tedy skutečně na zvážení, zda bychom neměli v tomto smyslu diskutovat o buď snížení či úplném zrušení těchto sankcí pro tyto veřejné subjekty. Jednak nejenom že nám to umožňuje evropské nařízení, ale tento model funguje i v řadě dalších států včetně Rakouska.