Já se omlouvám, vážený pane místopředsedo, pane premiére, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych rád přednesl stanovisko KDU-ČSL k tomuto protipandemickému zákonu. Na začátek mi dovolte trochu povzdech - a já vím, že tady bych plakal na špatném hrobě, protože to opravdu nesouvisí s panem ministrem Blatným, ale s jeho předchůdci - protože my jsme tady už, nepletu-li se, v květnu tento návrh zákona obdrželi. Nicméně po té opodstatněné kritice se tím zákonem Sněmovna, nikoliv z vůli opozice, ale vlastně z vůle vlády, vládní většiny, vůbec nezabývala.

Tak, jak se dynamicky a ne úplně šťastně samozřejmě vyvíjí ta pandemie COVID-19, tak se ukázalo, že skutečně tady musíme mít nějaké nástroje na řízení celé pandemické krize a že tím nástrojem z našeho pohledu nemůže být za všech okolností nouzový stav. Samozřejmě - a tady hovořím i za nás tedy - můžou nastat situace - my si je nikdo nepřejeme - že nezbude nic jiného, než že i přes ten, doufám, po dnešku definovaný pandemický stav, bude nezbytně nutné přejít k nouzovému stavu. Nikdo si to nepřejeme, ale musí tady být vytvořen ten legislativní rámec, ty mantinely, pro vládu, pro Ministerstvo zdravotnictví tak, aby účinně těmi opatřeními mohly proti pandemii bojovat tak, abychom se s ní vypořádali.

To není žádná libůstka opozice, to není žádná libůstka kohokoliv dalšího, nebo pana ministra - alespoň se tak domnívám - ale je to jasný nástroj, vytvořené legislativní mantinely, k tomu, jaká opatření, za jakých okolností a také s jakou kontrolou - to je velmi důležité - může ministr zdravotnictví, potažmo vláda, případně hygienické stanice, tak, jak bude i doplněno, jaké kroky může dělat a opatření realizovat.