Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

rád bych tady uvedl důvody, které mě vedly k předložení dvou pozměňovacích návrhů k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, a tyto své návrhy bych rád krátce představil. Oba se týkají úhrady konopí pro léčebné použití ze zdravotního pojištění.

Právo omezit nárok na bezplatnou zdravotní péči garantovaný Listinou základních práv a svobod mají pouze zákonodárci. Taková je argumentace Ústavního soudu, která je údajným důvodem, proč je nezbytně nutné úhradu konopí ze zdravotního pojištění řešit úpravou zákona, nikoliv například opatřením obecné povahy, které by bylo zajisté rychlejším řešením.

Pokud na tuto premisu přistoupím, je nasnadě se ptát, jakým způsobem v tomto případě zákonodárce přišel na úhradu konkrétně 90 % ceny pro koncového spotřebitele, že se rozhodl ji napevno zakotvit do zákona. Proč to není 100 %? Proč to není 60 %? Žádný výpočet jsem v tomto ohledu nepotkal a vzhledem k nestandardnosti všech okolností tohoto návrhu na úhradu konopí se i domnívám, že žádný takový výpočet neexistuje. V zásadě mi z toho vychází, že si těch 90 % někdo prostě vycucal z prstu a legitimitou omezení nároku na bezplatnou zdravotní péči se v tomto případě vůbec nezabýval. Hlavně že bylo potřeba s úhradami léčiv prostřednictvím zákona začít zrovna u konopí, nikoliv třeba u penicilinu.

Listina garantuje nárok na bezplatnou zdravotní péči všem občanům, nikoliv pouze středu Gaussova rozložení. To, že se Ministerstvo zdravotnictví vytasilo s návrhem, který řeší, ke všemu pouze částečně, problémy pacientů, kterým je předepsáno maximálně 30 gramů konopí měsíčně, ale těžce nemocné pacienty neřeší, je jasným dokladem, že tato iniciativa měla za cíl pouze umlčet pacienty a sebrat Pirátům jeden z argumentů pro regulaci nakládání s konopím pro osobní potřebu.