Ve stínu nejnovějších událostí na Ukrajině se  vynořuje otázka, coby se stalo, kdyby se Ukrajina ponořila do zničující občanské války a co z toho plyne pro Českou republiku. Mám konkrétně na mysli opět obživlé dilema Podkarpatské Rusi.

Jak vidno stále se u nás najdou lidé, kterým se nostalgie po  Podkarpatské Rusi stále zjevuje jako rajský sen, že nám bude jednou navrácena.

Podkarpatská Rus, dnešním názvem Zakarpatská Ukrajina, byla k našemu státu vzniknuvšímu v roce 1918,  „přidělena“ na základě  mezinárodních smluv uzavřených po 1. světové válce v roce 1919  v Saint-Germainu a Trianonu. Cílem těchto smluv bylo právně zakotvit nově vznikající státy po rozpadlém Rakousku-Uhersku. Také bylo cílem co nejvíce poraženou stranu (Uhersko) jaksi „oškubat“ o své území. To byl i případ Podkarpatské Rusi. Ta byla součástí uherského státu od počátku svého vzniku tj. 10 století.

Na základě dohody velmocí,  Masaryka a amerických Rusínů byla tato oblast připojena k ČSR. Dalším zájemcem o toto území  bylo Polsko. Připojení k bolševickému Rusku  nepřipadalo v úvahu, s Podkarpatskou Rusí neměla společnou hranici. Polsko tvořilo klín mezi ČSR a Ruskem.