Protesty a nepokoje v Sarajevu a v dalších městech Bosny a Hercegoviny nám připomínají, že Balkán je stále zdrojem napětí, stejně jako tomu bylo i v minulosti. Nepokoje v Bosně a Hercegovině posledních dní ukazují na hlubší nevyřešené problémy této balkánské země. Nepokoje přicházejí ve chvíli, kdy nás v letošním roce čeká 100leté výročí od atentátu na následníka trůnu Rakousko-Uherského císařství Františka Ferdinanda ď Este.

Nepokoje mající počátek ve městě Tuzla se rozšířily do ostatních měst jako je Sarajevo, Mostar, Banja Luka, Zenica, Brčko. Tentokráte mají protesty víceméně sociální charakter, který vyplývá z katastrofální hospodářské situace a vysoké nezaměstnanosti. Po uzavření Daytonských dohod v roce 1995 a vznikem samostatného státu Bosna a Hercegovina se stal tento stát synonymem nepodařených privatizací, korupce a rozkrádání.  Obyvatelstvo je  nespokojené s prací politiků, kteří získali moc po skončení války a volá  po odchodu této garnitury. Neschopnost se blížit členství v EU s porovnáním se  Srbskem, které již započalo přístupová jednání pro přidružení k EU, dopadá společně s výkřiky demonstrantů „zloději“  na současné vládnoucí politiky. Nepokoje v Bosně a Hercegovině jsou ve velké většině případů směřovány na vládní budovy a budovy místních samospráv  v jednotlivých městech. Vyhrocená situace je zvláště ve Federaci Bosna a Hercegovina. V Republice Srbské je situace mnohem klidnější, v její hlavním městě Banja Luce se konal jen klidný protest.

V roce 1914 byla Bosna a Hercegovina protektorátem Rakouska-Uherska, dnes je protektorátem EU. S rozdílem, že toto protektorství EU selhává. Vysocí činitelé EU včetně Štefana Füleho jen hasí dlouho neřešené problémy.

Tehdy v roce 1914 byla Bosna a Hercegovina součástí Rakouska-Uherska po anexi v roce 1908.

Již v roce 1878 na Berlínském kongresu  byla Rakousku-Uhersku přidělena tato oblast do své sféry vlivu. Zahraničně-politická orientace Rakouska se nasměrovala z německých zemí po porážce s Pruskem roku 1866 na Balkán.  Slábnoucí Osmanská říše  nebyla schopna udržet tyto oblasti Balkánu  a zadržet snahy porobených národů po emancipaci. Bosna a Hercegovina byla de facto v mocenském vakuu, čehož Rakousko-Uhersko využilo a tuto oblast obsadilo.