Někdy padá z nebe vody moc, někdy žádná. V poslední době je častější spíše ten druhý případ. Je tedy otázkou, co s tím. Kromě jiného bychom asi měli s vodou více šetřit a také si třeba tu, co spadne z nebe, na horší časy schovávat nebo ji lépe využívat.
Té vodě, co padá z nebe, se říká dešťová voda – zkráceně dešťovka. Stát se v rámci boje proti suchu rozhodl, že některým z nás dá peníze na nádrže či nádoby, do které si potom můžeme dešťovku ze svých střech nachytat, abychom ji mohli později využít. Řeklo by se, dobrý nápad, kdyby …
Kdyby se tentýž stát o ty svoje plochy a nemám na mysli pouze střechy, z hlediska možného využití dešťovky, již dávno postaral nebo se alespoň starat začal.
Nevím o tom, že by státní budovy využívaly dešťovku například na splachování a již vůbec nic nevím o tom, že by stát sbíral a využíval vodu, která dopadne na státní silnice nebo třeba letiště. Jenom pro představu na dálnice a další silnice dopadne za rok asi 50 Rožmberských rybníků dešťové vody. Pokud bychom tedy chtěli nachytat vodu ze střech občanů, která dopadne na všechny silnice a dálnice musel by každý z deseti miliónů občanů nachytat za rok do své nádrže (nádoby) neuvěřitelných 32 kubíků, tedy 32 000 litrů vody.
Celé to píši proto, že vychovávat je třeba příkladem a že možná než rozdávat peníze na nádrže na dešťovou vodu některým občanům, by stát měl začít šetřit a zachytávat a využívat dešťovou vodu, která padá ne jeho střechy a jeho silnice. Vody by rozhodně zachytil více, dával by dobrý příklad svým občanům a peníze za tímto účelem využité, by byly penězmi využitými ve prospěch všech občanů.
Miloš Vystrčil
Psali jsme:
_635751407774533869.JPG&id=105281)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
