Stranou pozornosti však dosud zůstala otázka, zda ustanovení § 10 odst. 1 tr. řádu, podle kterého z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle trestního řádu jsou vyňaty osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva. Od rozhodnutí ve věci poslanců Bárty a Škárky se totiž jaksi samozřejmě vycházelo z toho, že oněmi „osobami“ jsou i poslanci popř. senátoři. Pojďme se na toto ustanovení dnes podívat jinou optikou.

V období od počátku účinnosti tr. řádu, tj. od 1. 1. 1962 do 30. 6. 1990, tj. do přijetí novely provedené zákonem č. 178/1990 Sb. byli ustanovením § 10 odst. 1 tr. řádu z pravomoci orgánů činných v trestním řízení vyňaty osoby požívající diplomatických imunit a výsad. Zmíněná novela, spíše dosti nešikovně přeformulovala dosavadní text zmíněného ustanovení tak, že z pravomoci (atd.) jsou vyňaty osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva. Důvodová zpráva s odkazem na Vídeňskou úmluvu odůvodnila novou textaci tak, že se vynětí musí vztahovat i na další osoby, které nelze označit za diplomatické zástupce, jako např. hlavy cizích států, členy cizích vlád včetně jejich doprovodu při oficiálních návštěvách ČSSR, o rodinné příslušníky diplomatických misí a těch jejich členů, kteří mají diplomatickou imunitu. V důvodové zprávě k dotčenému ustanovení, pocházející z 1. 1. 1990, nenajdeme ani slovo o tom, že by snad toto ustanovení mělo být aplikovatelné i na jiné osoby než ty, které jsou z toho či onoho důvodu kryty diplomatickou imunitou. Znění § 10 odst. 1 tr. řádu zůstalo dodnes nezměněno…

Odst. 2 komentovaného ustanovení tr. řádu stanoví, že vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona, rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud. Znění tohoto ustanovení bylo v období od účinnosti tr. řádu v roce 1960 do 1. 1. 1994 stejné jen s tím, že závazné rozhodování o „vynětí“ bylo svěřeno ministru spravedlnosti. Zákonem č. 292/1993 Sb. byl ministr nahrazen Nejvyšším soudem. Podle důvodové zprávy z 22. 9. 1993 dosavadní stav plně nevyhovuje ústavnímu vyjádření vztahu moci výkonné a soudní, a proto se rozhodování těchto otázek přenáší na nejvyšší soud. Tím bude i nadále zachováno operativní rychlé rozhodování a zajištěna vázanost všech orgánů trestního řízení, včetně celé soustavy soudů, takovým rozhodnutím, konstatuje pouze důvodová zpráva. Z uvedeného vyplývá, že ani z této novely nelze dovodit, že by měl Nejvyšší soud rozhodovat i o „vynětí“ zákonodárců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení…