Žáček (ODS): Poslanecká sněmovna disponuje tzv. režimovými místnostmi

03.03.2021 15:18

Projev na 87. schůzi Poslanecké sněmovny 3. března k návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice a o změně o podporovaných zdrojích energií.

Žáček (ODS): Poslanecká sněmovna disponuje tzv. režimovými místnostmi
Foto: Archiv P. Žáčka
Popisek: Pavel Žáček
reklama

Děkuji za slovo. Nejdříve mi dovolte se pochopitelně přihlásit k názorům kolegů z opozice, kteří jsme přesvědčeni, že vlastně dnes uprostřed vrcholící epidemie bychom měli řešit aktuálnější problémy. A to říkám s vědomím strategické důležitosti rozvoje jaderné energie v České republice. Politika, či spíše politikaření opět zvítězilo nad zdravým rozumem. Vláda evidentně potřebuje obnovit vratkou podporu koaliční KSČM a oslabený Andrej Babiš je nucen plnit požadavky Miloše Zemana a jeho okolí. A o tom to je.

Anketa

Který případný kandidát na prezidenta vás oslovuje nejvíc?

hlasovalo: 21411 lidí

Vážený pane předsedající, vystupuji teď se stanoviskem klubu ODS.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych zde ještě jednou připomněl, a vrátíme se tím zpět na zem, že náš výbor pro bezpečnost se jako kompetentní sněmovní orgán iniciativně návrhem zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice zabýval. Přesněji řečeno chtěl zabývat. Odkazuji vás přitom na usnesení výboru pro bezpečnost, které bylo doručeno všem poslancům 23. listopadu 2020 a naleznete jej v systému jako sněmovní tisk 966/3. Výbor v tomto svém usnesení na můj návrh jako místopředsedy výboru a po doplnění kolegou Ondráčkem přerušil projednávání tohoto návrhu před přednesením úvodního slova předkladatele, a to do doby doručení vybraných relevantních materiálů požadovaných od Úřadu vlády České republiky. Náš požadavek na doplnění podkladových materiálů a dalších informací potřebných pro řádné projednání tohoto bodu byl předsedou Kotenem adresován Úřadu vlády a zněl následovně:

Požadovali jsme:

Za prvé, závěrečnou zprávu pracovní skupiny stálého výboru pro jadernou energetiku pro otázky týkající se bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky z ledna 2019.

Za druhé, vládní materiál schválený 27. dubna 2020 věnovaný bezpečnostním aspektům výběru dodavatele nového bloku jaderného zdroje, popisující bezpečnostní zájmy České republiky, které jsou klíčovou podmínkou využití výjimky z výběrového řízení dle § 29 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek.

Za třetí, usnesení vlády České republiky č. 478 z 27. dubna 2020 a v usnesení zmíněný materiál V - vyhrazený 77/2020 s názvem Návrh usnesení vlády České republiky k aktuálnímu stavu zajištění a dalším krokům přípravy nových jaderných zdrojů, který mimochodem byl mezi tím odtajněn, ale o tom ještě budu mluvit, včetně příloh popisujících stav projektu.

A za poslední, pokud by byly k dispozici další relevantní vládní materiály dokumentující postup vlády České republiky při vyhodnocování bezpečnostních rizik spojených s projektem stavby nového jaderného zdroje, tak i tyto podklady.

V neposlední radě jsme chtěli, aby na nejbližším jednání výboru k tomuto bodu byli přizváni jako hosté místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a zvažovali jsme případně i zástupce bezpečnostní komunity.

Jaký byl výsledek našeho požadavku? Dne 15. prosince 2020 nám byla prostřednictvím sekretariátu výboru pro bezpečnost doručena odpověď místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy zde přítomného Karla Havlíčka k žádosti výboru pro bezpečnost, viz naše usnesení č. 196 ze 44. schůze výboru, o předložení materiálů požadovaných od úřadu vlády k Vládnímu návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, sněmovní tisk 966. Pan místopředseda vlády, ministr etc., etc., opět nezklamal. V úvodu své odpovědi z 30. listopadu předsedovi Kotenovi poděkoval - cituji - za zájem o proces přípravy výstavby a realizace nových jaderných zdrojů v České republice, konec citátu, což ovšem vyznívá nanejvýš ironicky v kontextu dalšího odstavce, v němž mimo jiné tvrdil, že - cituji - požadované materiály nemají s předmětem a účelem projednávaného zákona žádnou souvislost. Konec citátu. A s odkazem na zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a s odkazem na § 41 odst. 2 zákona č. 95/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, nám odmítl požadované informace poskytnout. Ale ovšem připustil, zaklínajíc se údajnou transparentností vlády v tomto tendru na dostavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany a co možná nejširším konsenzem, že informace a dokumenty poslancům laskavě poskytne a zpřístupní, ale výhradě v budově Ministerstva průmyslu a obchodu v pracovních dnech mezi 8. až 16. hodinou. Jenom podle mého názoru nelze tento přístup považovat za nic jiného, než za jednoznačnou snahu o obcházení Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. Pan ministr vycházel z jednoduché premise, pokud nedodám požadované písemnosti na výbor, zablokuji projednávání tohoto bodu. A pokud na MPO někdo dorazí, tak to budou pouze jednotlivci, což stejně neumožní stanovený bod - viz zmíněné usnesení výboru - na tomto kompetentním orgánu projednat.

Ponechme stranou, že se nás pan ministr snažil školit z jednacího řádu a odkazoval přitom mimo jiné na již zrušený předpis. Dovolte mi ovšem, abych na oplátku připomněl já jemu, že podle dalšího platného ustanovení jednacího řádu je poslanec oprávněn od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy požadovat informace a vysvětlení potřebná pro výkon své funkce, a to včetně utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, viz § 58 zákona.

Chtěl bych i připomenout a povzdechnout si, kdo jiný, než členové výboru pro bezpečnost, výboru pro obranu a dále pak speciálních stálých kontrolních komisí zabývajících se například kontrolou zpravodajských služeb, by měl mít v potřebném rozsahu přístup k utajovaným informacím, pokud je to nutné. Jsou to právě přesně tyto orgány Poslanecké sněmovny, které jsou personálně a materiálně vybaveny nakládat s citlivými a utajovanými informacemi. Možná to pro vás bude překvapení, pane ministře, ale Poslanecká sněmovna v logice věci a svých kompetencí disponuje tzv. režimovými místnostmi a má možnost a má možnost pracovat s těmito informacemi a dokumenty. Dokonce i celá Poslanecká sněmovna se může podle jednacího řádu usnést, že schůze nebo její část proběhne jako neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Proto nechápu neochotu pana ministra, poskytnout těchto několik málo materiálů členům výboru. Z jeho strany to považuji nejen za projev nedůvěry, ale zároveň i o snahu ztížit práci nám poslancům, legitimně se domáhajícím důležitých informací potřebných pro řádný výkon našeho mandátu a zabránit nám projevit kvalifikované rozhodnutí o vládních návrzích.

Jak máme chápat vaši odpověď, pane místopředsedo, než jako opovrhování Parlamentem, poslanci, výborem pro bezpečnost. To se skutečně mají členové výboru trousit jednotlivě na ministerstvo? Přestože jsem s vaším postupem zásadně nesouhlasil, což jsem prezentoval před vašimi podřízenými na ministerstvu a i nadále jej považuji za účelovou obstrukci, navštívil jsem s kolegou Robertem Králíčkem MPO. Pro vaši informaci, k datu naší návštěvy jsme byli opravdu jediní dva z našeho výboru. Dále se dostavil na ministerstvo kolega Lipavský ze zahraničního výboru, kterému ovšem byly předmětné utajované dokumenty zapovězeny.

Až na místě jsme zjistili, že jde pouze o tři až čtyři utajované dokumenty, z nichž bylo navíc inkriminované usnesení vlády odtajněno, a to již v dubnu 2020 ještě před projednáváním tohoto bodu vládou České republiky. V neutajované doprovodné korespondenci se navíc nacházel návrh ministra vnitra o odtajnění vyhrazené zprávy pracovní skupiny sestavené z bezpečnostních složek Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí z léta 2018, resp. z ledna 2019.

Tady by mě, pane ministře, zcela konkrétně zajímalo, jaké byly důvody, proč jste tento materiál neodtajnil, když hlavní bezpečnostní garant tento postup navrhoval. Navíc bych žádal, abyste ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb. umožnil dokončení tohoto deklasifikačního procesu a postoupil tento zajímavý a důležitý dokument po odtajnění nám členům výboru pro bezpečnost.

Další postup by podle mého názoru měl být takový, že by se měl pan ministr nám členům výboru omluvit, ideálně obratem, poskytnout oněch několik požadovaných materiálů, plénum bychom teď měli přerušit do projednání zákona v bezpečnostním výboru a teprve potom dokončit třetí čtení. Není to poprvé, kdy tento požadavek zazněl zde na půdě Sněmovny. Jsem bytostně přesvědčen, že bychom zde neměli suplovat práci výborů, které jsme si právě pro tyto specializované oblasti a témata vytvořili a jejich členy uznáváme jako delegáty všech politických stran a autority v dané problematice a oblasti. Ale co mám zbývá, když se panu ministru Havlíčkovi, jak jsem zde zdokumentoval, podařilo úspěšně zablokovat jednání výboru a obejít tak kompetentní orgán Sněmovny, než to probrat s vámi všemi přímo zde na plénu.

V této souvislosti mi dovolte zopakovat, že bezpečnostní komunita, a to včetně Ministerstva vnitra, vyjádřila řadu relevantních připomínek k tomuto zákonu a způsobu vypořádání se s jejich stanovisky. V rámci projednávání zde na plénu, které proběhlo 20. listopadu 2020, jsem vás, kolegyně, kolegové, seznámil se stanoviskem pracovní skupiny složené z Ministerstva vnitra, BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, Ministerstva zahraničí a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Minule jej do určité míry zopakovala kolegyně Langšádlová. I dneska byla již o něm řeč.

Skutečně se nejednalo o nějaký pohled jednoho orgánu národní bezpečnosti, ale o průřezový materiál, na kterém se všichni shodli. Měli bychom jej brát velmi vážně.

Kolegyně, kolegové, je zapotřebí vnímat energetickou bezpečnost holisticky a se všemi negativními důsledky, které nepromyšlené rozhodnutí dnes může mít na zájmy a bezpečnost České republiky v budoucnu. A jak zmiňuje i Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2015, je zapotřebí energetickou infrastrukturu budovat s předvídavostí a s dostatečným časovým předstihem.

Zde mi dovolte vrátit se k odtajněnému vládnímu dokumentu, to jest jedné z příloh číslo jednací V77/2020 s názvem Informace o zajištění přípravy nových jaderných bloků v lokalitě Dukovany a dalších krocích, a uvést několik klíčových pasáží z bloku zajištění základních bezpečnostních zájmů České republiky. Dovolte mi citovat. Energetická infrastruktura je součástí takzvané kritické infrastruktury představující klíčový systém prvků, jejichž narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, nebo ekonomiky státu. Funkčnost energetické infrastruktury je ohrožována jak politickými tlaky, tak hrozbami s kriminální podstatou. Příkladem tohoto ohrožení jsou politicky motivované manipulace s dodávkami strategických surovin, vstup cizího kapitálu s potenciálně rizikovým původem a cíli do kritické infrastruktury České republiky, sabotáže, kybernetické útoky či hospodářská kriminalita. Neméně významnou hrozbou je přerušení dodávek strategických surovin nebo energie. Prioritou je vytvářet předpoklady pro nepřerušované, diverzifikované dodávky strategických surovin a v domácím prostředí pak předpoklady pro stabilní dodávky elektrické energie a pro tvorbu strategických rezerv státu.

A cituji i další klíčovou pasáž, kterou vláda svým usnesením číslo 478 ze dne 27. dubna 2020 schválila, resp. vzala na vědomí. Výstavba nových jaderných zdrojů přitom představuje technicky složité plnění s celou řadou překážek, přičemž zcela zásadní význam má spolehlivost a důvěryhodnost dodavatele, potažmo i subdodavatelského řetězce, z hlediska jaderné bezpečnosti, jakož i geopolitické zájmy a rizika. V této souvislosti existuje rovněž například možné riziko kybernetických útoků na řídící systém jaderné elektrárny či určité komponenty jaderné elektrárny, vůči kterým by potenciálně mohla být jaderná elektrárna záměrně náchylná, například v důsledku použití závadných čipů, backdoor malware a podobně. Zhmotnění uvedených rizik při výstavbě či provozu jaderné elektrárny by pak v konečném důsledku mohlo vést například v určité krizové geopolitické situaci k závislosti na určitém dodavateli, či jeho subdodavatelích, či zemi jeho původu.

Z uvedených důvodů představuje zejména výběr dodavatele, včetně jeho subdodavatelů, každého nového jaderného zdroje pro Českou republiku primárně bezpečnostně strategickou záležitost státu, a nikoli čistě ekonomickou záležitost. Předmětná rizika se přitom mohou v průběhu času vyskytnout u různých dodavatelů, či jejich subdodavatelů, a v různé intenzitě. Stát proto potřebuje v každém okamžiku přípravy a realizace projektu výstavby nových jaderných zdrojů zajišťovat své bezpečnostní zájmy. Konec citátu.

Jinými slovy, nejen předkladatel tohoto dokumentu, to jest MPO, ale i celá vláda si je nejpozději do projednání tohoto materiálu vědoma možných problémů v případě špatné volby, to jest v případě volby čínského či ruského subjektu. S úplným zněním tohoto odtajněného dokumentu byly pochopitelně v rámci platného usnesení našeho výboru seznámeni všichni jeho členové.

Významně pochybuji o tom, že je v zájmu České republiky přenechat takto významnou strategickou zakázku pro naši energetickou bezpečnost společnostem, které pocházejí a jsou napojené na nedemokratické režimy. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 také mimo jiné zmiňuje, jak podstatné je zajištění dlouhodobé bezpečnosti dodávek paliva, zásob, kontraktů, fabrikačních kapacit. A nebuďme naivní, že by právě takové záruky poskytla státní firma z Ruské federace, zejména s ohledem na geopolitické souvislosti, včetně označování NATO, jehož jsme hrdou součástí, za nepřítele a hrozbu pro Rusko. Přitom je to právě zejména Ruská federace a její orgány, které prokazatelně provádějí v naší zemi řadu operací narušujících nejenom naši národní bezpečnost, ale i bezpečnost našich partnerů a spojenců. Bizarní naddimenzovanost velvyslanectví Ruské federace v České republice je kapitolou sama pro sebe. Ještě o tom budu hovořit.

V otevřených a veřejně dostupných zdrojích lze pochopitelně najít i celou řadu incidentů, které není možné pominout ani v tomto případě. Jako první uvedu citaci ze zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2019 a roli medvědů v českých sítích. Cituji. V roce 2019 zaznamenal NÚKIB spolu s partnery kybernetickou špionáž proti strategické instituci státní správy téměř jistě ze strany státního aktéra. Na základě zjištění NÚKIB za útokem velmi pravděpodobně stála skupina Sofacy, kterou odborná komunita včetně partnerů NÚKIB spojuje s vojenskou rozvědkou Ruské Federace, též GRU.

Další citace. NÚKIB spolupracoval na řešení incidentu, při kterém byla narušena důvěrnost dat v sítích strategické instituce státní správy, v prvotním útoku byl spear-phishingový e-mail. Následná analýza indikátorů kompromitace ze strany NÚKIB ukázala, že útočníkem byl téměř jistě státní aktér. Pravděpodobnost 90 až 100 procent. A velmi pravděpodobně, pravděpodobnost 75 až 85 procent, APT5, skupina známá jako Sofacy, APT28, či Fancy Bear. Odborná komunita, včetně partnerů NÚKIB, spojuje Sofacy s vojenskou rozvědkou Ruské federace, již citovanou GRU.

NÚKIB neupozorňoval jen na Ruskou federaci, ale i na Čínu, která také projevovala zájem na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Cituji. V roce 2019 byly jedněmi z nejaktivnějších aktérů v kyberprostoru skupiny spojované s backdoorem Winnti. Stopy Winnti byly k nalezení v případech průmyslové špionáže, kyberšpionážních útocích na státní instituce či nevládní neziskové organizace a média. Backdoor Winnti je odborníky od počátku své existence spojován s Čínskou lidovou republikou.

A další citát. V roce 2019 došlo k rozsáhlému útoku jedné z Winnti skupin na významné německé společnosti, včetně Bayer, Siemens, BASF a Henkel. I když NÚKIB v roce 2019 v České republice neatribuoval žádný útok skupinám Winnti, vzhledem k charakteru jejich cílů v zahraničí, do budoucna tuto hrozbu nelze vyloučit, pravděpodobnost 25 až 50 %, ani v České republice. Winnti patří mezi aktéry, kteří využívají slabin v dodavatelském řetězci a jsou odbornou komunitou spojováni s útokem na službu CCleaner, kterou v roce 2017 během probíhajícího útoku koupila česká bezpečnostní společnost Avast.

Stejně tak Bezpečnostní informační služba opakovaně ve svých veřejných částech výročních zpráv varuje před aktivním působením ruských a čínských zpravodajských služeb, což nesmíme brát v tomto kontextu na lehkou váhu, a proto považuji za potřebné jejich varování zmínit.

Cituji z výroční zprávy BIS za rok 2019. V roce 2019 se BIS zaměřovala ve zvýšené míře na rizikové aktivity týkající se několika strategických projektů, jejichž význam pro bezpečnost České republiky svojí šíří přesahoval rámec ochrany významných ekonomických zájmů. Patřily mezi ně zejména projekty z oblasti energetiky a informačních a komunikačních technologií. V podobném rozsahu jako v předchozích letech popisovala BIS rizika v oblasti zásahů do činnosti regulatorních a dohledových orgánů státu, které směřovaly proti nezávislému výkonu jejich funkce. BIS zaznamenala také řadu dalších případů nelegitimního lobbingu, klientelismu a korupce, které měly charakter srovnatelný s minulým obdobím. V roce 2019 stát a jím ovládané společnosti zahájily, nebo pokračovaly v realizaci několika ekonomicky významných projektů, které zároveň měly silný vztah k bezpečnostním zájmům České republiky. Jejich příprava, uskutečnění i samotné dokončení přímo souvisely zejména s některými strategickými bezpečnostními zájmy, mezi které patří například zajištění energetické bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti, či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky. Nepřímo však s ohledem na svůj ekonomický rozsah a míru, s jakou ovlivňovaly strategické bezpečnostní zájmy, měly vliv i na zajištění životních bezpečnostních zájmů, jako jsou politická nezávislost a suverenita České republiky.

Nejvýznačnějším rizikem, které bylo společné všem monitorovaným případům, byla možná účast problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu dosažení vlastních partikulárních zájmů, nebo uskutečnění cílů třetí strany, například cizí moci, a to v rozporu se zájmy České republiky. K naplnění těchto rizik by v závislosti na charakteru projektu mohlo dojít zejména zneužitím přístupu k velkému objemu citlivých informací osobních, ekonomických, bezpečnostních, či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektů ekonomickými, politickými, nebo bezpečnostními požadavky. Hrozby mohou v těchto případech vznikat rovněž pokračováním závislosti na dodavateli i po dokončení projektů se všemi typickými důsledky, vendor lock-in. Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničně politické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých. S popsaným problémem pak úzce souvisí také téma rizikových zahraničních investic a mechanismů na vyhledávání s nimi souvisejících bezpečnostních hrozeb. Právě původ investora v zemi s autoritářskými rysy je totiž podobně jako u výše zmíněných projektů jedním z důležitých faktorů ovlivňujících hodnocení rizikovosti konkrétní investice. V obecnější rovině je možné odborný dohled uplatnit i na nedůvěryhodné české subjekty usilující o obchodní vztahy se státem. BIS zaznamenala případy, kdy společnosti s rizikovým profilem: krátká historie, chybějící reference, kriminální historie osob v pozadí a podobně stavěly své obchodní investiční plány především na nepravdivé nebo zveličené prezentaci údajné podpory státu, nebo jeho zástupců. Představitelé těchto společností dokázali obratným způsobem využít každého, byť zcela marginálního, setkání k získání podkladů pro další manipulativní a zkreslené vylepšení své reputace. Takové jednání pak v důsledku ohrožovalo dobrou pověst zúčastněných osob a zprostředkovaně i České republiky.

V některých odvětvích, zejména v energetice, zdravotnictví, nebo telekomunikacích BIS sledovala intenzivní snahu významných účastníků trhu nelegitimními metodami ovlivnit ve svůj prospěch legislativní proces a personální obsazení, či fungování regulatorních orgánů. Typicky nedocházelo v těchto případech k nelegálním aktivitám, avšak pouhé způsoby prosazování zájmů v mnoha případech flagrantně překračovaly hranice běžného lobbingu. Mezi nejčastěji používané postupy patřilo zkreslování původu podkladů s cílem vytvořit zdání jejich objektivity, vyvolávání neodůvodněných obav z negativních důsledků provozující osoby, nebo snaha promlouvat do personálního obsazení klíčových úřadů. Trvajícím jevem, který dlouhodobě závažným způsobem ohrožuje ekonomické zájmy státu, byly v některých oblastech kartelové dohody mezi dodavateli při zadávání zakázek státními institucemi, nebo státem ovládanými společnostmi. Zadavatel měl při tom často jen omezené možnosti, jak i při povědomí o těchto dohodách negativní důsledky eliminovat. Jako problematická se v této souvislosti jevila především obtížná prokazatelnost kartelových dohod, nebo závažné nedostatky v případě vyřazení klíčových dodavatelů, neboť kartelové dohody se často vztahovaly ke klíčovým státním aktivům, například strategické infrastruktuře. BIS informovala také o negativních důsledcích plynoucích ze starších zátěží v podobě nevýhodných obchodních vztahů státu se soukromými partnery. V souladu s trendem z předchozích období se tyto problémy týkaly především některých ICT projektů a pohledávek souvisejících se státní podporou exportu. BIS dále na konkrétních případech popsala řadu negativních jevů, které zaznamenávala již v předchozích letech, a to zejména selhání způsobená nedbalostí, korupcí, či klientelismem. V jejich důsledku pak stát, nebo jím ovládané společnosti, čelil únikům citlivých interních informací, nákupu nepotřebných nebo předražených služeb a zboží, vysokým nákladům z pozastavené ekonomické činnosti a nevýhodným prodejům, či pronájmům majetku. BIS například informovala o několika případech dlouhodobě budovaných vztahů mezi soukromými dodavateli a veřejným zadavatelem, který byl založen především na osobních přátelských vazbách rozhodujících osob. Jejich důsledkem pak bylo například předložení chyb dodavatele, neuplatňování sankcí, nebo zvýhodňování poskytnutí neveřejných informací. Obvyklé přitom bylo, že motivací zástupců státu nebyla zjevná korupce, ale snaha zjednodušit si pracovní situaci a nevystavovat se například riziku potíží s novým neosvědčeným dodavatelem. Pokud pak ze strany zástupců státu docházelo k přijetí korupčního plnění, byly přijímané materiální výhody často poměrně nevýznamné a zcela nesrovnatelné s objemem obchodního plnění, příjemcům však poskytovaly určitý pocit výlučnosti.

Další citace z této zprávy, kterou je nutno uvést i do našich záznamů, je tato: Bezpečnostní informační služba se v rámci zákonné působnosti v roce 2019 věnovala všem zpravodajským službám působícím na našem území proti zájmům České republiky. V souladu se stanovenými prioritami, mírou ohrožení zájmů České republiky a vlastními kapacitami a možnostmi BIS byly v roce 2019 prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy státu. Navzdory častějšímu uplatňování nekonvenčních konceptů v prosazování ruských zájmů zastávají zpravodajské služby v ruských operacích a aktivitách nadále důležitou roli. Dohled a kontrolu ruských zpravodajských důstojníků lze totiž vysledovat, nebo dovozovat i v případech, kdy nepřátelskou činnost samotnou vykonávají nestátní entity. Intenzita čínských zpravodajských a vývojových aktivit nikterak nezaostává za ruskými. Klíčový rozdíl je však v tom, že Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu, kde ostatní národy uznají legitimitu čínských zájmů a přiznají Číně respekt, který jí dle čínského mínění náleží. Česká republika byla předmětem zájmu pro aktéry s vazbou na ruskou a čínskou státní moc i v kyberprostoru. V tomto kontextu zaznamenala BIS i v roce 2019 další bezpečnostní incidenty spojené s aktivitami státních či státem podporovaných kyberšpionážních skupin, jako je Turla, Zevros, APT 28 nebo APT 15. V roce 2019 byly na území Česka přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb: civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU, vnitřní bezpečnostní služby FSB a Federální služby ochrany. Aktivity ruských zpravodajských důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se v ČR přirozeně zaměřovaly na prosazování ruských zahraničně politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR, na propagaci názorů a postojů Kremlu. Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím zůstávají v České republice již několik let relativně stabilní a také velmi vysoké, nutno dodat. Já se k tomu vrátím na konci. Účinné omezení jejich činnosti bylo ale nadále mimořádně obtížné z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí České republiky a Ruska. V předchozích letech BIS dlouhodobě registrovala zájem ruského ministerstva zahraničních věcí a důstojníků ruské civilní rozvědky SVR o ovládnutí dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, a to zejména skrze podpory prokremelské části diaspory. V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost a podle dostupných poznatků neřídila ani medializovanou agresivní kampaň prokremelské části ruské komunity proti zástupkyni ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti zapadá do vzorců ruských nekonvenčních praktik, představitel ruské státní moci dá najevo, co si přeje, což může být posíleno souběžnými manipulativními akcemi v informačním prostoru a proč si aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí, či přáním ruské státní moci.

Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba něco dělat. Scénář, kdy státní moc neprovádí vlastní činnost, zůstává v pozadí a různými cestami - PR, návodná prohlášení, propaganda atp. - volně inspiruje samostatné aktéry k možné akci, považuje BIS za rizikový, a to zvláště pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval.

Na tomto místě je i odcitovat pasáž, která se týká čínských služeb, i když zdánlivě čínský problém je vyřešen, ale věřit tomu asi budeme moci, až to všechno dopadne. Cituji: Čínské zpravodajské služby - na území České republiky byli v roce 2019 aktivní zejména příslušníci civilní rozvědky Ministerstva státní bezpečnosti a vojenské rozvědky. Stranická organizace Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny v českém prostředí na jedné straně navazovala oficiální styky, na straně druhé k plnění svých cílů využívala metod zpravodajské práce. Čínské zpravodajské služby při své činnosti využívaly tradiční krytí - diplomaté, novináři, akademici i moderní metody zpravodajské práce, např. přes sociální sítě, zajímaly se o rozličné obory a využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic. Jejich zájem cílil na široké spektrum oborů, ať už se týkalo - ekonomická témata, vojenství, bezpečnost, infrastrukturní projekty, zdravotnictví, ekonomika, životní prostředí nebo témata mezinárodní i domácí politiky. Čínští aktéři, zpravodajství, diplomaté, členové stranických organizací a další hledali v České republice způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu, budovat pozitivní obraz Čínské lidové republiky prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu. Šíření podivných článků o Čínské lidové republice mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách, prezentovány jako názor českých zavedených médií potažmo jako stanovisko celé České republiky. -

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vondra (ODS): Blatný, Petříček a Babišova vláda

18:49 Vondra (ODS): Blatný, Petříček a Babišova vláda

Komentář na facebookovém profilu k střídání ministrů ve vládě Andreje Babiše