Loni v dubnu došlo k rozsáhlému blackoutu na Pyrenejském poloostrově. Událost postihla většinu pevninského Španělska, Portugalska a část jihozápadní Francie a poukázala na nepříjemnou realitu moderní energetiky. Systém může fungovat dlouhodobě „na hraně“ a pak stačí malá porucha, aby spustila řetězec událostí, který už nikdo nedokáže zastavit. 

V podcastu Vysoké napětí vysvětluje expert z ČVUT Zdeněk Müller, proč se napětí v síti dostává do kritických hodnot. Rozebírá také, v čem je česká soustava robustnější, jak funguje „ostrovní provoz“ a proč přestavba energetiky není něco, co vyřešíme jedním technologickým upgradem.

Španělská přenosová soustava je dlouhodobě provozována na hraně únosného napětí. Porucha, která toto napětí dále zvýšila, vedla k překročení povolených mezí a následnému automatickému odpojování elektráren.

„Ta hlavní message, ta hlavní zpráva, kterou o Španělsku a o tom španělském blackoutu máme, je, že tu soustavu provozují ve stavu, kdy napětí v soustavě je vyšší, než by mělo být, respektive je na hraně únosného napětí, takže jakákoli změna, jakákoli porucha, která způsobí zvýšení napětí, tak už ho způsobí nad povolenou mez,“ řekl odborník v oblasti elektroenergetiky a akademický pracovník na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) v Praze.