Jednoduchým opatřením; zakáže kouřit v hospodách, restauracích i barech. Zachrání tisíce obětí pasivního kouření a jako vedlejší produkt také tisíce kuřáků. Lidé zlozvyku jistě časem nechají, když jim ho zoškliví nebo zakáže. 

Na první pohled chvályhodný čin. Lidé budou zdravější, čekárny plicních oddělení poloprázdné, nikomu nebude páchnout oděv po návratu z hospody a rozpočet stamilionový propad ve výběru spotřební daně nějak oželí.   

Nešťastní budou asi jen hospodští, kterým přestanou do hospod chodit kuřáci na své „jedno“ pivo a nahradí je asi slečny nad sodovkou. Nic proti slečnám, ale je mi jasné, že deset až dvanáct sodovek při nejlepší vůli nevypijí, na rozdíl od pivařů a jejich deseti až dvanácti kousků. Nechci pokládat pošetilou otázku, kdo zachrání ty hospodské, aby nepřišli na buben a tradiční pivní kulturu, aby ji nepřipomínaly jen Ladovy obrázky.  Napadla mě jiná, ještě pošetilejší otázka: co všechno budeme ještě v okleštěné „demokratické“ společnosti s jejími kamerami, odposlouchávanými telefony a pročítáním emailů zakazovat?

Něco se jistě najde a vhodně podepře skvělým argumentem. Například: podle místopředsedkyně ČSSD Lenky Tesky Arnoštové umírá na pasivní kouření v ČR ročně až 3000 lidí. Opatření? Zakažme kuřákům podílet se na jejich smrti.