Zbožštění zpravodajských služeb u některých politiků a v některých médiích dosáhlo už nekritické hranice. Různé výtažky či dokonce (cílené?) úniky z jejich materiálů dnes slouží jako vyšetřovací spis, obžaloba a rozsudek zároveň. Jenže se zapomíná na to, že zpravodajské služby nejsou ani policie ani státní zastupitelství ani soud.

Nevznášejí se ve vzduchoprázdnu, nad všemi, jako nějaký poslední arbitr. Jsou to servisní organizace, součást státního aparátu, podřízeny exekutivě i legislativě, se zákonem přesně vymezenými pravomocemi, podléhající kontrole.