My tady teď hasíme svorně a nerozdílně požár, který tady byl založen vlastně před dvěma a půl lety, když tady začal být ten nový zákon o EIA projednáván. A tehdy kdo měl v rukách ty sirky, tak tvrdil, že to tak hrozné nebude. My jsme jej upozorňovali na to, že opravdu se může všechno stát, že to co teď se nyní děje, že nastane, že sice nám EU milostivě ty peníze, jejichž odebráním nám hrozila, nakonec poskytne. My jsme ale říkali, že nebude za co ty peníze utratit.

Protože prostě nebude žádná stavba povolena, žádná stavba tím novým přísným zákonem neprojde. No tak zaplať pánbůh aspoň za to, pane ministře, když jsme volali po tom, aby pan premiér jezdil do Bruselu vyjednávat, abyste vy jezdil do Bruselu vyjednávat, pan ministr Ťok, tak jste tam posílali v té první době, kdy se všechno ještě dalo možná zachránit, subalterní úředníky, kteří nic kloudného vyjednat schopni nebyli. Takže to nakonec došlo až k tomu, že opravdu jsou ty stavby zastavené. Ty nejhorší prognózy se vyplnily na sto procent a nyní tedy musíme to nějak vyřešit.