Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví se sešla se zástupci hlavních hráčů na trhu s internetovými službami - se zástupci Googlu, Facebooku, Microsoftu a Twitteru, aby se s nimi dohodla na možnostech, jak na internetu potlačovat svobodný projev určitého druhu názorů. Tyto společnosti by měly společně připravit postup, jak v rámci svých služeb vyhledávat a cíleně odstraňovat takové postoje, jaké EU označí za sobě nepohodlné - souhrně označené nálepkou "nenávistné". Komisařka Jourová tak přiznala, že to, z čeho má největší obavy, nejsou muslimští imigranti zaplavující Evropu, ale občané, kterým se taková invaze nelíbí a oprávněně z ní mají obavy. Domnívá se, že problém zmizí tehdy, zmizí-li ti, kteří na něj upozorňují.

Žijeme v éře internetových sociálních sítí, kdy lze jakýkoliv názor velice rychle rozšířit za minimálního úsilí a zanedbatelných nákladů takřka do celého světa. Čím závažnější názor, tím živelněji se šíří. Latentní totalitáři, jakým je i komisařka Jourová, mají z něčeho takového pochopitelně strach. Vlastně od samého začátku, kdy se internet stal naprosto celospolečenským fenoménem a ne pouze záležitostí brýlatých podivínů diskutujících o Star Treku, můžeme sledovat snahy jeho přirozený rozvoj svázat co nepevnějšími provazy. Prozatím víceméně marně - internet je zatím stále ještě svobodný, třebaže pouze virtuální prostor. 

Je úžasné, jak dlouho se internet jako svobodné médium a komunikační prostředek udržel. Třebaže jej zakazovači a regulátoři soustavně vykreslovali jako divoké prostředí zločinu, zvrhlé pornografie, obchodu s drogami a návodů k podomáckému výrobu atomové bomby, nikdy se žádnou skutečně účinnou legislativu nepodařilo uvést v život.

Nyní dostali lepší nápad: přizvat k celému záměru ty, kteří internet tak, jak jej dnes známe a každodenně používáme, budovali. Svobodný projev názorů na internetu nemá být zakázán z vůle zákona, ale jako výsledek dobrovolné spolupráce Googlu, Facebooku a Twitteru s cenzory působícími v Evropské komisi. Jestliže se lidé jako Larry Page, Sergey Brin nebo Mark Zuckenberg, kteří postupně rozvíjeli své firmy a snažili se nalézt cesty, jak co nejlépe, nejprospěšněji a nejproduktivněji využít bezbřehé svobody internetu, dnes pracují proti této svobodě, je to popřením všeho, pro co žili a pro co jsou právem obdivováni. Je to vlastně typický příklad toho, co bychom mohli nazvat kolaborací podnikatelů.