Z České republiky dorazilo 244 příspěvků k nové dani. Z toho 96 % návrh odmítlo. Kritici upozorňují, že příliš vysoké sazby daně budou mít negativní dopady na podnikání, ohrozí legální trh a zvýší riziko rozmachu černého prodeje. Obavy vyjádřili nejen provozovatelé menších podniků, ale také oborové svazy, firmy z jiných oblastí nebo zástupci veřejnosti.

Anketa

Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?

Líbí

1%

Nelíbí

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 10060 lidí

Nejvíce pozornosti přitáhlo navrhované zvýšení daně na tabák do vodních dýmek – až o 386 %. Podle čajoven a dodavatelů by tak prudké navýšení vedlo k ukončení legálního prodeje. Vodní dýmka je podle nich spíš společenská a příležitostná záležitost než každodenní zvyk. S cigaretami se nedá srovnávat ani způsobem užití, ani cenou směsi, kde samotný tabák tvoří jen menší část.

Podle komentářů by návrh zasáhl celý ekosystém menších podniků – od provozoven přes dodavatele po logistiku. Zmiňují také, že řada podnikatelů zaměstnává mladé lidi a studenty, pro které jsou čajovny častým místem první pracovní zkušenosti. Návrh je proto vnímán nejen jako ekonomická hrozba, ale i jako zásah do místní kultury a společenské atmosféry měst.

Dražší má být i zahřívaný tabák a nikotinové sáčky

Změny se mají týkat i dalších produktů. Sazby daně na zahřívaný tabák a nikotinové sáčky se mají zvýšit na dvojnásobek, u tabáku k ručnímu balení cigaret to má být zvýšení téměř o polovinu. Navíc by se daně každé tři roky automaticky navyšovaly podle inflace. Pro české uživatele by to znamenalo výrazné zdražení, i když ještě není zcela zřejmé, jak bude vypadat výsledný kompromis. 

V mnoha příspěvcích zaznívá obava, že zvýšení daní povede k přesunu spotřeby na nelegální trh. Zmiňují se zkušenosti z Francie, kde podobné zásahy vedly k rozšíření černého trhu a úniku daňových příjmů. Aktuálním příkladem je Nizozemsko, kde se množství nelegálních cigaret po rapidním zvýšení spotřebních daní v roce 2024 zvýšilo o 1,1 mld. kusů, jejich podíl na trhu se zdvojnásobil na 17,9 % a stát tak přišel zhruba o 900 milionů eur.

Návrh nyní projednává Rada EU. Kvůli nutnosti jednomyslného souhlasu všech členských států a přetrvávajícím rozdílům v postojích se očekává, že proces se protáhne minimálně do roku 2026. Původním cílem byl vstup v platnost od 1. ledna 2028, ten se však může ještě posunout.

Psali jsme:

Sněm Svobodných narušila ČT a rozesmálo to sál

Bartoš vysvětlil, proč teď Pavel nemůže jmenovat Babiše premiérem

„S mluvením o Ukrajině jsme to přehnali.“ Otevřený kandidát na šéfa ODS

K Moravcovi ne. Do studia opět nepřišel nikdo z ANO