Sluší se poděkovat za úsilí těm, kteří jsou ideovými otci a mozky naší eurokampaně. Členům, kteří představují současný trend našeho stranického směřování, pánům kolegům Šoškovi, Bartolšicovi, samozřejmě Pokornému, a v neposlední řadě Pajonkovi. Bez ohledu na to, jaký mám postoj k jejich ideovému zaměření, je třeba uznat, že členská základna rozhodla dát jejich cestě zelenou a prověřit ji nemilosrdným testem voličské přízně, a oni pro její realizaci odvedli obrovský kus práce.

Vedle toho se, řekl bych, ukázalo, jak jako Svobodní dokážeme naše spory upozadit ve chvíli, kdy nám jde o společnou věc. Naše fórum se na těch pár týdnů uklidnilo, debata se stala věcnou a konstruktivní a všichni jsme nerozborně pracovali na úspěchu naší strany, nad níž mnozí škarohlídi zvenčí už často zlomili hůl a poťouchle nám přejí neúspěch. Kéž by nám tato jednota ještě nějakou dobu vydržela!

Kampaň nevypadala úplně špatně, byť se jejím tématem stal určitý úkrok od našich primárních hodnot a určité mlžení před našimi voliči – mám tím na mysli požadavek reforem. Vedle toho má naše kampaň určitou hořkou pachuť vnitrostranického volebního podvodu a popření našich principů – tedy opakování primárek a následná výměna lídra a dvojky. Zda to všechno byly správné kroky, se ukáže za dva dny, a všichni svým dílem neseme politickou odpovědnost za výsledek.