Snad nic ho nedokáže ukázat lépe, než srovnání podmínek, které má nyní masový vrah Anders Breivik na jedné straně a matka dvou synů Eva Michaláková, kteří jí byli odebráni na základě falešného obvinění a pochybných psychologických posudkům, na straně druhé.
Nejprve k Andersi Breivikovi, který zavraždil celkem 77 lidí. Jinde by za takový čin dostal trest smrti či minimálně doživotní trest v přísně střežené věznici bez možnosti propuštění. Norsko ale chce dát najevo, jak mu záleží na tom, aby se i s tím nejstrašnějším hrdlořezem či psychopatem zacházelo pokud možno co nejhumánněji.
Rodina je dle médií s Breivikem v písemném i osobním kontaktu a neplatí pro ní žádná větší omezení, tak jako u paní Michalákové. Při setkání rodina může s ním hovořit rodným jazykem, tedy norsky. K tomu ještě dodávám, že jeho „věznice“ připomíná spíše lepší penzion 3 + 0, kde má přístup k počítači, televizi, posilovně a může si oběd vybrat i z několika chodů.
Ve školce pracovat může, vlastní děti vychovávat nesmí
Na druhé straně je Eva Michaláková coby česká matka dvou odebraných synů Davida a Denise. Policie u ní zkoumala podezření na sexuální obtěžování dětí, nicméně nenašla nic, co by nasvědčovalo, že by k něčemu takovému mělo dojít. Nepředstavuje žádné nebezpečí ani pro své okolí, ani pro děti. Svědčí o tom i skutečnost, že pracuje s dětmi v mateřské školce.
A už vůbec ne v Norsku, které je ochranou dětí doslova posedlé. Eva Michaláková ale dostala všechna potřebná osvědčení bez problémů. Pokud má předpoklady k tomu, aby pracovala s cizími dětmi, dokáže se zcela jistě dobře postarat i o své vlastní. Přesto všechno mohla Eva Michaláková vídat své děti pouze dvakrát ročně na dvě hodiny. Nyní u ní Barnevern přitvrdil, když ji dobu snížil ze dvou hodin pro každého z obou dětí pouze na patnáct minut na to, aby viděla oba syny!
Takže si to shrňme: Masový vrah může celkem pravidelně vídat komunikovat se svými příbuznými a rodinou v norštině. Setkávání nejsou kladeny žádní větší překážky či omezení. A na druhé straně byly nevinné matce odebrány děti a nyní je smí vídat jen dvakrát do roka na patnáct minut, a to ještě za velmi přísného dohledu norské sociálky. Matka nesmí se svými dětmi mluvit česky ani je obejmout. Důvod nikdo pořádně neví.
Jak je něco takového vůbec možné? V případě zacházení s masovým vrahem vidíme bezbřehou humanitu ve vztahu k nejnebezpečnějším zločincům. Naopak některým nevinným nedokážou pomoci ani soudy či policie a příliš účinný není ani diplomatický nátlak. Takhle to dopadá, když se sociálka stane státem ve státě.
Kritici medializace mohou vymyslet lepší nástroj
Někteří diskutující i komentátoři si stěžují na přílišnou medializaci a politizaci celé kauzy. A mají i trochu pravdu. Pokud právní i diplomatické prostředky dostatečně nezabírají, není jiná možnost, než dostatečně rozšířit povědomí o bezpráví a zkusit ho napravit přes poslední nástroj – veřejnou diskusi. Pokud s tím někdo nesouhlasí, ať vymyslí jiný nástroj. Z mého pohledu současný mediální a politický tlak je poslední šance zvrátit bezpráví páchané na Michalákových.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Psali jsme:
Tomáš Zdechovský
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tomáš Zdechovský - profil
