Na problematiku plýtvání potravin upozornila konference "Udržitelná strava: Důležité pro lidstvo, důležité pro životní prostředí", konaná v Evropském parlamentu. Účelem konference bylo vyvolat aktivní zapojení Evropského parlamentu a Evropské komise do celosvětové problematiky špatného hospodaření s potravinami a udržitelného rozvoje. Tato problematika se stala rovněž tématem letošní výstavy EXPO 2015 v Miláně, jejíž ústřední myšlenkou je otázka, jak zajistit všem obyvatelům planety dostatek kvalitních a nezávadných zdrojů jídla a pití.
Evropská komise za posledních 5 let uskutečnila několik aktivních kroků ke snížení plýtvání potravinami. Stanovila cíl pro rok 2020 na snížení potravinového odpadu o 50 %, vyhlásila rok 2014 "Evropským rokem proti plýtvání jídlem" a ustanovila pracovní komisi na potravinové ztráty a odpad pocházející z různých částí potravinového řetězce, která vyvíjí aktivitu v oblasti redukce plýtvání s potravinami. Dále Komise spustila webové stránky poskytující základní informace o příčinách plýtvání potravinami, tipy na hospodárné nakládání s potravinami nebo dopady potravinových ztrát na světovou populaci.
I přes tyto kroky se ozývá řada odborníků a samotných politiků, kteří upozorňují na laxnost Evropské komise a volají po důraznějších opatřeních přijatých Evropskou komisí zejména v oblasti udržitelného rozvoje a vytvoření nové koncepce zdravého a udržitelného stravování s odkazem na alarmující fakta o narůstajícím počtu osob umírajících na podvýživu nebo naopak z důvodu nevhodných stravovacích návyků a související obezity.
FAKTA o plýtvání potravinami
Umíráme na podvýživu nebo přejídání?
Na jednoho podvyživeného člověka, který trpí nedostatkem jídla, připadají dva jedinci s nadváhou nebo obezitou.
868 milionů lidí na celém světě trpí podvýživou, zatímco 1,5 miliardy lidí má nadváhu. Ročně tak zemře 36 milionů lidí na nedostatek potravy a 29 milionů lidí na problémy spojené s přejídáním nebo špatnými stravovacími návyky.
Ačkoliv nemáme při současném životním stylu dostatek potravy pro všechny obyvatele planety, pěstujeme základní suroviny raději pro zvířata nebo je používáme na výrobu biopaliv.
Produkce obilí se v roce 2020 zvýší o 17,3 % a počet obyvatel vzroste ze současných 7 mld na 7,7 mld. v roce 2020.
Spotřeba obilí u lidské populace klesne o 3,9 %, vzroste o 2,1 % ve prospěch krmiva pro hospodářská zvířata a o 15 % ve prospěch výroby biopaliv. V důsledku to tedy znamená, že lidstvo bude "živit" auta místo lidí.
Krmíme koše místo podvyživených jedinců
Každý rok končí v koších 1/3 celosvětové produkce potravin, což je asi 1,3 mld. tun potravin.
Je to množství, které by 4x zasytilo 868 mil. lidí, jenž trpí nedostatkem jídla.
Spotřebujeme více, než jsme schopni vyprodukovat. Při zachování současného životního stylu, bychom dnes potřebovali 1,5 planety, abychom byli schopni vypěstovat dostatek plodin pro nasycení všech obyvatel planety. V roce 2050 to budou už 3 planety.
…další FAKTA:
- evropské země mají 10x více potravin, než skutečně potřebují,
- v EU se ročně vyhodí kolem 90 mil. tun potravin, což je asi 180 kg na obyvatele. Zhruba 42 % vyhozeného jídla připadá na domácnosti,
- průměrnou rodinu s dětmi stojí toto plýtvání zhruba 21 000 Kč ročně,
- v ČR se ročně vyhodí asi 700 tisíc tun jídla, což znamená, že každý Čech ročně promrhá 70 kg potravin,
- spotřebitelé v rozvinutých zemích každý rok vyhodí množství jídla (222 mil.tun) srovnatelné s celkovou výrobou potravin v celé subsaharské Africe (230 mil. tun),
- průměrný obyvatel Evropy a S. Ameriky ročně vyhodí asi 95-115 kg potravin, zatímco v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii je to asi jen 6-11 kg na osobu za rok,
- v rozvojových zemích pochází až 40 % ztrát od farmářů a výrobců, zatímco v bohatých zemích vytváří stejné procento ztrát spotřebitelé a obchodníci,
- asi 30 % jídla ve školních jídelnách skončí v koši,
- průměrně se vyhodí až 40-50 % veškerého ovoce a zeleniny, kořenů a hlíz, 30 % obilí a ryb, 20 % mléčných výrobků, masa a olejnatých semen,
- nejvyšší množství ztrát na trhu (v obchodech) je zapříčiněno přílišnými požadavky zákazníků a prodejců na vizuální vlastnosti potravin, které neodpovídají nutričním vlastnostem potravin,
- máme zákony, kvůli nimž vyhazujeme okurky, které jsou příliš zakroucené, brambory, které jsou příliš malé nebo rajčata, která nejsou správně červená.
Psali jsme:
Tomáš Zdechovský
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš Zdechovský - profil
