Zpráva potvrzuje, že zastoupení žen v české politice i ostatních rozhodovacích pozicích se dlouhodobě příliš nemění a zůstává velmi nízké.

• Po loňských volbách je zastoupení žen v dolní komoře 22 %, což je pod celoevropským průměrem (25,6 %).
• Ve vedení nově ustavené poslanecké sněmovny (předseda a 5 místopředsedů) je v současnosti žen 0 %. Z celkem 18 výborů poslanecké sněmovny předsedají ženy 6 z nich (33,3 %). Z 12 stálých komisí poslanecké sněmovny předsedají ženy jen dvěma, což činí 16,7 %.
• U českých největších firem dosahuje zastoupení žen ve všech statutárních orgánech 12,5 %. Oproti minulému roku se jedná o nárůst o půl procentního bodu.
• Z celkového počtu 101 náměstků a náměstkyň na ministerstvech zastávalo tuto pozici 26 žen (25,7 %).
• Pozici státní tajemnice vykonávala v roce 2017 pouze jedna žena (na Ministerstvu pro místní rozvoj), což činí 7 %.
• Zastoupení žen mezi velvyslanci je 17 % a dlouhodobě se nemění.
• Nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích přetrvává i v ostatních oblastech veřejné správy.

Letos si u nás připomínáme 100 let od zavedení volebního práva žen. Ani po sto letech se však ženy nepodílejí na rozhodování o věcech veřejných v odpovídající míře. Jak ukazuje projednávaná zpráva, současná i předchozí vlády dělají pro vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích minimum.