Podle údajů Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je dnes na útěku před válkami a represivními režimy nejvíce lidí v historii. Evropa dokáže statisícům z nich nabídnout bezpečné útočiště, nezbytností je však solidární akce všech členských států. Vláda dosud odmítá evropské návrhy, zároveň není připravena nabídnout pomocnou ruku z vlastní iniciativy.

"Česká republika se nemůže nadále tvářit, že se jí osud uprchlíků netýká. Jde o rodiny s dětmi, kterým jde o život a utíkají z oblasti postižených válkou. V historii jsme už několikrát ukázali, že se umíme postarat o ty, kteří to skutečně potřebují - v 90. letech o 3 500 běženců z Bosny nebo v 50. letech o 12 000 imigrantů z Řecka. Za komunismu našim emigrantům naopak přišla velmi vhod vstřícnost Západu. Není třeba přijímat statisíce uprchlíků, ale počty, o kterých se hovoří, jsou na základě zkušeností zvládnutelné,“ uvádí Jana Drápalová, předsedkyně SZ.

S programy přesidlování uprchlíků má Česko zkušenost již z dob války v Jugoslávii či diktatury v Barmě. SZ již v říjnu požadovala přijetí tisícovky uprchlíků, což vláda nyní zvažuje. Rezignace na solidaritu mezi evropskými zeměmi, které musí zvládat nápor migrantů, může vést až k podkopání základů projektu Evropské unie, pokud by měly následovat další kroky jako ten, ke kterému vypovězením Dublinské úmluvy přikročilo Maďarsko.