Tak já se především chopím mikrofonu a chtěl bych pozdravit všechny občany Jihlavy, kteří přišli na toto náměstí.
Stál jsem tady mnohokrát, ale uznávám, že poprvé jako prezident. A proto je mojí milou povinností poděkovat, jednak samozřejmě těm kdo mě dali v prezidentských volbách svůj hlas, ale také těm, kdo dali svůj hlas mému protikandidátovi nebo v prvním kole protikandidátům, protože žít ve svobodě znamená mít možnost vybrat si z více možností a nikoli pouze z možnosti jediné.
Cítím se na Vysočině doma z toho prostého důvodu, že bez ohledu na funkci, kterou zrovna zastávám nebo nezastávám, posledních dvacet let trávím letní i zimní dovolenou výlučně na Vysočině nikoli například v Toskánsku a budu tak činit i nadále do konce svého života.
Přijel jsem sem, protože prezident nemůže být uzavřený na Hradě nebo na zámku v Lánech. Prezident se nemá obklopovat jenom hloučkem kamarádů, kteří mu říkají: „Pane prezidente, Vy jste tak neuvěřitelně, ale neuvěřitelně geniální." A prezident zálibně naslouchá a je mu dobře.
Skutečný prezident, zvláště když byl zvolen přímou volbou občany a nikoli pouze 281 poslancem či senátorem, by měl co nejčastěji vyjíždět mezi lidi. Já bych nikdy nevyslovil slovo obyčejné lidi, protože každý z nás je nějakým způsobem neobyčejný. Každý z nás buď zasadil nebo zasadí strom, postaví dům, za každým z nás zůstane nějaké konkrétní dílo, někdy hodné úcty, někdy jako tato zajímavá budova, spíše vyvolává pochybnosti, ale i to je dům. A v každém případě, ten kdo říká druhým lidem obyčejní lidé, se chová jako papaláš, chová se jako člověk, který se nad tyto lidi nadřazuje a shovívavě jim říká: „Vy obyčejní lidé, nyní k Vám mluví někdo, pan někdo."
A právě proto bych chtěl porušit jednu tradici, která je u politiků obvyklá. Nechtěl bych být jako Fidel Castro, který mluví šest až osm hodin, alespoň ve svých lepších letech, takže mu posluchači dílem usnou, dílem utečou a po útěku jsou popraveni za neúctu k velkému vůdci. Chtěl bych Vás jenom úvodním slovem pozdravit a poprosit Vás o Vaše otázky, protože prezident má více naslouchat a méně mluvit a to co od občanů slyší, by měl přenášet na úroveň vlády na úroveň Parlamentu. Víte, že prezident má přednostní právo vystoupení v Poslanecké sněmovně a Senátu a víte, že může kdykoli navštívit zasedání vlády a že si může pozvat jakéhokoli ministra?
My jsme s panem hejtmanem diskutovali problémy Vysočiny. Vím o nich, dnes dopoledne jsem navštívil nejvýznamnějšího zaměstnavatele firmu BOSCH, kde je údajný průměrný výdělek zaměstnanců 35 tisíc korun měsíčně, což si myslím, že je skvělý výsledek a přál bych si proto, abych v diskuzi, která nyní bude následovat, slyšel co nejvíce, často i kacířských, neortodoxních, nezvyklých názorů, chcete-li provokativních názorů, které nás všechny jak tady stojíme přinutí k přemýšlení o Vašich myšlenkách.
Tomáš Masaryk kdysi napsal, že myšlení bolí, ale myslím si, že trocha té bolesti bude užitečná. Snažme se společně přemýšlet, snažme se říci, co v naší zemi považujeme za nejdůležitější otázky a snažme se diskutovat o tom, jak je společně a ne proti sobě řešit.
Děkuji Vám za Vaši pozornost.
Miloš Zeman, prezident České republiky, Jihlava, 26. června 2014
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: zemanmilos.cz
