Vzpomínám na období mého mládí, kdy ulice kolem bloku domů, kde jsem bydlel, zametali zajímaví pro mne metaři. Jeden měl zlaté obroučky brýlí a uměl plynně dokonce 6 řečí. Za první republiky dělal soudce a po amnestii v r. 1960 mohl pracovat jako metař ulic s domy, kde kdysi bydleli sousedi a známí např. JUDr. Emil Pavel Lány, JUDr. Alfréd Meissner, JUDr. Dagmar Burešová, JUDr. Ladislav Karel Feierabend, Bohumil Laušman, ale celá řada dalších pozoruhodných českých občanů. Nelehké jejich životní osudy zmínil během „kouřové“ přestávky po přednášce JUDr. Otakar Motejl. V paměti mi utkvěla jeho zmínka o životě a tragickém konci pana Lányho, delegáta československé vlády v Mezinárodní komisi trestní a vězeňské a r. 1937 prezidenta Vrchního zemského soudu ČSR, jehož jméno je uvedeno na pamětní desce pankrácké věznice. V přátelském vztahu byl s prezidentem Edvardem Benešem, ministrem zahraničních věcí ČSR Kamilem Kroftou, dramatikem Jaroslavem Kvapilem, profesorem MUDr. Ladislavem Syllabou a mým dědou spjatým s českým bankovním sektorem, který procházel v době 2. světové války zatěžkávací zkouškou ze strany tehdejší okupační moci. Ostatní převážně vykonávali post ministrů spravedlnosti ČR, Alfréd Meissner byl navíc předsedou konference Mezinárodní asociace trestního práva v Praze.

V paměti mi dále „uvízla“ památná slova o „bdělém svědomí“, které činí člověka schopným odporu, takže se nepřipojí ke konformismu a neskloní před totalitarismem. A dále, že svědomí je „setkání lásky a zákona.“ Éra justičních vražd je pryč, ale otázku našeho svědomí má garantovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, které vyžadují, aby byl soud nestranný nejen z hlediska osobního přesvědčení soudců, kteří věc rozhodují (subjektivní hledisko), nýbrž i z hlediska toho, zda osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru (objektivní hledisko). S okolnostmi, které by mohly vyvolat pochybnosti o objektivní nestrannosti, se musí soud při rozhodování o námitce podjatosti vypořádat s ohledem na skutečnost, že i zdání může mít pro jejich posouzení jistý význam. Nezávislý soudce je základem demokratického státu a citát George Orwella : „Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají“ je a bude pro nositele nezávislého právního demokratického státu prubířským kamenem.