Vážené dámy, vážení pánové, vážení představitelé vlády,
já jsem tady měl připraveno poměrně delší vystoupení, ale vzhledem k situaci si dovolím to zkrátit. A ty nudnější pasáže vynechám. Navážu na pana doktora Maška, kde se budu vyjadřovat k podobným věcem, ale jestli jste poslouchali mé předchozí vystoupení, které jsem měl, tak víte, že mě zajímají krizové situace a jejich řešení. Takže já se na to podívám z hlediska možné krizové situace, do které se naše společnost nedej bože řítí. Můj pohled bude trošku jiný a já tady reaguji i na vyjádření pana doktora Philippa, který chtěl, abychom tady diskutovali věcně bez nějakých obstrukčních záležitostí k současnému systému zdravotnictví a k jeho problematice.
Takže začnu hlavní tezí tohoto zákona, on to tady vlastně říká i pan ministr zdravotnictví Válek, že Ministerstvo financí připravilo návrh zákona a očekává, že tím uspoří cirka 14 miliard korun ve státním rozpočtu a že toto nebude mít žádný vliv na kvalitu a dostupnost poskytované zdravotní péče v České republice, jelikož finanční prostředky by nečinně ležely na účtech zdravotních pojišťoven jako finanční rezerva, aniž by byly efektivně využity. Já se pokusím tento myšlenkový konstrukt trošku rozporovat. A tento myšlenkový konstrukt a finanční plán je bohužel ohrožen nestabilitou současného společenského a ekonomického dění u nás i v našem okolí i globálně. Asi jste si toho všimli, že kolem nás chodí strašidlo energetické krize, které pokud se tato krize rozvine, tak zasáhne všechny činnosti naší společnosti včetně zdravotnictví.
A kdy nelze tedy jednoznačně predikovat změny mnoha parametrů, které mohou toto ohrozit. Já to beru jako projekci blízké minulosti a současného stavu do budoucnosti. Nepočítá se tady s tím, že by mohlo dojít k nějakému kritickému zhoršení ekonomickému a z toho vyplývajících dopadů. Takže já začnu těmi body, které je nutno vzít v úvahu. Nelze jednoznačně usuzovat na výši inflace a tím pádem nelze přesně předvídat její dopady na výdajovou stránku zdravotnických zařízení.
A v této ekonomicky turbulentní době nelze ani jednoznačně usuzovat na tempo ekonomického růstu či případně poklesu - nedej bože - a růstu mezd a přesně předvídat dopady na příjmovou stránku zdravotních pojišťoven. To by mohlo vést k opožďování plateb - o tom tady mluvil pan poslanec Mašek - pro zdravotnická zařízení a tím jejich propad do druhotné platební neschopnosti. To by mělo velmi negativní dopad na kvalitu poskytované zdravotnické péče v České republice.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.